Vládní návrh zákona

Z á k o n

ze dne .....

§ 1

1. Tento zákon upravuje veřejné zdravotní pojištění (dále jen ”zdravotní pojištění”), podmínky účasti na zdravotním pojištění, rozsah a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona zdravotní péče poskytována, působnost orgánů státní správy, práva a povinnosti zdravotních pojišťoven, zdravotnických zařízení, pojištěnců a fyzických a právnických osob při provádění zdravotního pojištění.
2. Tento zákon se nevztahuje na smluvní zdravotní pojištění, k němuž je třeba povolení podle zvláštního zákona.

§ 2

1. Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona jsou pojištěnci, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení a správní úřady.
2. Pro účely zdravotního pojištění se rozumí:

1. pojištěncem osoba s trvalým pobytem na území České republiky nebo další osoby, o nichž tak stanoví tento zákon anebo další osoby, o nichž tak stanoví mezinárodní smlouva ratifikovaná Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv,
2. zdravotní pojišťovnou zdravotní pojišťovna, zřízená zvláštním zákonem nebo zdravotní pojišťovna, které bylo vydáno povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění na základě zvláštního zákona,
3. zdravotnickým zařízením zdravotnické zařízení zřízené podle zvláštních zákonů
4. příslušnou zdravotní pojišťovnou zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn,
5. bydlištěm fyzické osoby místo trvalého pobytu .

1. Podle tohoto zákona jsou zdravotně pojištěny:

1. osoby, které mají na území České republiky trvalý pobyt
2. osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou

1. zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území České republiky,
2. osoby, které na území České republiky vykonávají samostatnou výdělečnou činnost,
3. cizí státní příslušníci a osoby bez státní příslušnosti, které mají přiznané postavení azylanta ,

2. Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty:

1. osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt a vykonávají činnost v České republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit,
2. osoby, které mají na území ČR trvalý pobyt a jsou zaměstnané v ČR u zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky po dobu, kdy jsou zdravotně pojištěny tímto zaměstnavatelem na území státu, ve kterém má jejich zaměstnavatel sídlo a toto pojištění se vztahuje i na úhradu zdravotní péče poskytnuté na území České republiky v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Výjimka je platná pouze po dobu zaměstnaneckého poměru a po dobu krytí zdravotní péče zahraničním zdravotním pojištěním, pokud zaměstnavatel odhlásil ze zdravotního pojištění u zdravotní pojišťovny tohoto pojištěnce,
3. osoby, které mají na území České republiky trvalý pobyt a které se v souladu s tímto zákonem odhlásily ze zdravotního pojištění.

3. Pojištěnec se může odhlásit ze zdravotního pojištění po dobu, kdy se dlouhodobě zdržuje v cizině a je v cizině zdravotně pojištěn, nebo pokud se mu v cizině poskytuje zdravotní péče bez přímé úhrady na základě mezinárodních smluv a učinil-li o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců. Vynětí z pojištění nastává dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve, než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Přihlášení je pojištěnec oprávněn učinit písemně před návratem do České republiky, v takovém případě se pro nárok na úhradu hrazené péče stává pojištěncem dnem návratu do České republiky. Pokud se pojištěnec písemně nepřihlásí před návratem do České republiky, stává se pojištěncem, až dnem, kdy se po návratu do České republiky u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásí. Po dobu odhlášení ze zdravotního pojištění nemá pojištěnec nárok na úhradu zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění.

Varianta 1) Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této zdravotní pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině nebo pro pobyt v cizině a o jeho délce. Toto musí být předloženo v českém jazyce a v případě, že jde o překlad, musí být notářsky ověřeno. Pokud pojištěnec takový doklad nepředloží, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně doplatit zpětně pojistné včetně penále tak, jako by podle tohoto ustanovení nepostupoval. Varianta 2) žádný text nedoplňovat (tj. doklad o pojištění se nepředkládá, pojistné se nedoplácí , pojištěnec po dobu odhlášení nemá nárok na žádnou úhradu – jeho rizikem je zda je dostatečně v cizině pojištěn).

4. Zaměstnavatel může odhlásit pojištěnce ze zdravotního pojištění, jsou-li splněny podmínky stanovené v odst. 2 písm. b)

§ 4

1. Zdravotní pojištění vzniká dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky.
2. U osob, které nemají trvalý pobyt na území České republiky zdravotní pojištění vzniká:

1. dnem nástupu do zaměstnání k zaměstnavateli, který má sídlo na území České republiky,
1. dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti na území České republiky,
1. dnem získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky,
1. dnem přiznání postavení azylanta .

§ 5

1. úmrtím pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého,
2. dnem skončení zaměstnání na území ČR, když jde o pojištěnce uvedeného v § 4 odst. 2 písm. a),
3. dnem ukončení samostatné výdělečné činnosti na území České republiky, když jde o pojištěnce uvedeného v § 4. odst. 2 písm. b),
4. dnem ukončení trvalého pobytu na území ČR ,
5. dnem zániku postavení statutu azylanta .

§ 6

1. Pojištěnec má právo

5. právo na základě písemné žádosti na informace o příslušné zdravotní pojišťovně obsažené ve schváleném zdravotně pojistném plánu příslušné zdravotní pojišťovny a její schválené výroční zprávě,
6. na základě písemné žádosti jedenkrát ročně na poskytnutí přehledu o zdravotní péči za uplynulý kalendářní rok, kterou za něj příslušná zdravotní pojišťovna uhradila, avšak až po uplynutí minimálně 3 měsíců od registrace u příslušné zdravotní pojišťovny,
7. na výdej léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků hrazených ze zdravotního pojištění v rozsahu stanoveném tímto zákonem zařízením lékárenské péče, popřípadě jiným subjektem, oprávněným vydávat zdravotnické prostředky, jde-li o léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky předepsané za podmínek a v rozsahu stanoveném tímto zákonem smluvním zdravotnickým zařízením  příslušné zdravotní pojišťovny a jde-li o neodkladnou péči i zdravotnickým zařízením, které nemají uzavřenu smlouvu s příslušnou zdravotní pojišťovnou.

2. U osob vykonávajících civilní službu a dále u osob ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody je výběr lékaře, zdravotnického zařízení a dopravní služby omezen podle zvláštních předpisů.

§ 7

1. Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěnec právo změnit zdravotní pojišťovnu jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí; žádost o změnu musí být předložena příslušné zdravotní pojišťovně nejméně 15 pracovních dnů před termínem požadované změny.
2. To neplatí v případech, kdy zdravotní pojišťovna, jejímž je pojištěncem, vstoupila do likvidace nebo byl na ni prohlášen konkurs. V těchto případech může pojištěnec změnit zdravotní pojišťovnu i dříve než za 12 měsíců, avšak vždy k 1. dni následujícího kalendářního měsíce. Žádost o změnu musí být předložena nejméně 15 pracovních dnů před požadovaným termínem změny. Pokud pojištěnec právo podle věty druhé neuplatní, stane se vždy pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky.
3. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce.
4. Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému v odst. 1.
5. Žádá-li pojištěnec nebo zákonný zástupce pojištěnce zdravotní pojišťovnu o pojištění v souladu s tímto zákonem, je zdravotní pojišťovna povinna jeho žádosti vyhovět. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit, není-li v tomto zákoně stanoveno dále jinak. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení, nebo se zpětnou platností, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
6. Právo vybrat si zdravotní pojišťovnu nemají pojištěnci uvedení v §8.

§ 8

1. Na vojáky v činné službě, žáky vojenských škol a na zdravotní pojišťovnu, která provádí zdravotní pojištění těchto osob, se vztahuje tento zákon, s výjimkami uvedenými v  odstavcích 2 až 5.
2. Vojáci v činné službě, s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení a žáci vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny, a to ode dne nástupu do činné služby nebo ode dne zahájení studia na vojenské škole. Vojáci v základní a náhradní službě a žáci vojenských škol jsou u Vojenské zdravotní pojišťovny podle předchozí věty pojištěni až do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou pojištěnci uvedení v předchozí větě pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do zdravotní pojišťovny uvedené ve větě prvé. K tomuto účelu je Vojenská zdravotní pojišťovna pojišťující uvedené osoby povinna sdělovat jedenkrát měsíčně Centrálnímu registru příjmení, trvalé pobyty a rodná čísla pojištěnců, kteří zahájili nebo ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole.
3. Pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem podle §7 odst. 1 se do lhůty 12 měsíců nezapočítává doba pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny.
4. Primární péči poskytuje pojištěncům uvedeným v odstavci 2 posádkové zařízení zdravotní péče, a není-li zřízeno, jiné zdravotnické zařízení, s nímž zdravotní pojišťovna určená podle odstavce 2 uzavřela smlouvu. Navazující ambulantní nebo lůžkovou zdravotní péči poskytuje poskytovatel určený lékařem, který poskytl primární zdravotní péči. Lékaře lze volit jen v rámci zdravotnického zařízení uvedeného ve větě druhé a třetí. Vojáci v základní a náhradní službě a žáci vojenských škol jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole.

 

5. Za vojáky konající základní, náhradní, další službu a žáky vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, uhradí Ministerstvo obrany prostřednictvím Vojenské zdravotní pojišťovny

1. rozdíl mezi výší úhrady zdravotní péče poskytnuté či předepsané lékařem nebo zdravotnickým zařízením uvedeným v odst. 4, která je hrazena (s doplatkem) z veřejného zdravotního pojištění podle tohoto zákona, a výší úhrady poskytnuté Vojenskou zdravotní pojišťovnou; to neplatí pro úhradu stomatologických výrobků,
2. preventivní péči poskytnutou nad rámec preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění podle § 29 v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva obrany,
3. Rozdíl mezi cenou zdravotní péče poskytnuté či předepsané lékařem nebo zdravotnickým zařízením uvedeným v odstavci 4 a výší úhrady poskytnuté zdravotní pojišťovnou pojišťující uvedené osoby. Ministerstvo obrany uhradí za tyto pojištěnce i jiné úhrady a poplatky, které jsou jinak pojištěnci povinni hradit podle tohoto zákona.

§ 9

1. Pojištěnec je povinen

1. dodržovat opatření směřující k odvrácení nemocí,
2. vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví,
3. poskytnout součinnost při poskytování zdravotní péče a kontrole průběhu léčebného procesu a dodržovat lékařem stanovený léčebný režim,
4. podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, v rozsahu stanoveném tímto zákonem a vyhláškou,
5. podrobit se dispenzárním prohlídkám, na základě indikace dispenzarizujícího lékaře v rozsahu stanoveném tímto zákonem a vyhláškou,
6. prokazovat se při poskytování zdravotní péče, s výjimkou poskytování léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky, platným průkazem pojištěnce a průkazem totožnosti, nebo náhradním dokladem vydaným příslušnou zdravotní pojišťovnou,
7. oznámit do osmi dnů zdravotní pojišťovně, jejímž je pojištěncem, ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce,
8. oznámit zdravotní pojišťovně změnu a vrátit do osmi dnů zdravotní pojišťovně, jejímž je pojištěncem, průkaz pojištěnce při

9. oznámit zdravotní pojišťovně, jejímž je pojištěncem, změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo,
10. na vyžádání zdravotní pojišťovny oznamované skutečnosti doložit,
11. oznámit narození dítěte do osmi dnů ode dne jeho narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítětě,
12. používat předepsané formuláře (tiskopisy) vydané zdravotní pojišťovnou pro pojištěnce,
13. uhradit zdravotní pojišťovně poplatek za vystavení nového průkazu pojištěnce ve výši 100 Kč v případě ztráty zničení či poškození průkazu pojištěnce.

2. Povinnosti pojištěnce plní za osoby nezletilé a za osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce.

§ 10

1. Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá na území České republiky, není-li dále stanoveno jinak. Zdravotní péče je soubor zdravotnických postupů a činností směřujících k udržení a prodloužení života, k udržení, zlepšení nebo obnovení zdravotního stavu fyzických osob, ochraně, upevnění a rozvoji jejich zdraví a k zdravému vývoji nových generací.
2. Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče podle odstavce 1, v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, s cílem zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce.

§ 11

1. Zdravotní péče hrazená v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem (dále jen "hrazená péče") zahrnuje :

1. péči ambulantní a lůžkovou (včetně diagnostické, rehabilitační a péče o chronicky nemocné včetně ošetřovatelské),
2. pohotovostní službu,
3. zdravotnickou záchrannou službu,
4. preventivní péči,
5. dispenzární péči,
6. poskytování léčivých přípravků a potravin určených pro zvláštní výživu ve zdravotnictví (dále”zvláštní potraviny”),
7. zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků,
8. lázeňskou péči,
9. péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách,
10. dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů,
11. posudkovou činnost,
12. závodní preventivní péči,
13. prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy.

§ 12

1. ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39 let,
1. ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let.

§ 13

1. Příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní péči, poskytnutou v České republice, která je jinak zdravotní pojišťovnou nehrazena, je-li její poskytnutí z hlediska zdravotního stavu pojištěnce, po vyčerpání všech možností léčby plně hrazené ze zdravotního pojištění, jedinou možností zdravotní péče.
2. S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je úhrada zdravotní péče poskytnuté podle předchozího odstavce vázána na schválení nutnosti a účelnosti navrhované léčby revizním lékařem.

§ 14

1. Ze zdravotního pojištění se pojištěncům uhradí též částka, kterou vynaložili na nutné a neodkladné léčení, jehož potřeba nastala během jejich pobytu v cizině, a to do výše stanovené pro úhradu takové péče na území České republiky.
2. Ustanovení tohoto zákona se použijí, nestanoví-li mezinárodní smlouva sjednaná Českou republikou, ratifikovaná Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce Mezinárodních smluv nebo zvláštní právní předpis jinak.

Varianta 1:

3. Ze zdravotního pojištění lze uhradit ve výjimečných případech:

1. transplantace srdce u dětí s hmotností pod 3,5 kg,
2. transplantace jater (ze zemřelého dárce) u dětí do hmotnosti 15 kg,
3. transplantace jater u dětí (od živého dárce),
4. transplantace plic (jednostranná i oboustranná) u dětí s hmotností do 30 kg (u pacientů do 10 let věku),
5. transplantace plic u dětí (od živého dárce),
6. transplantace plic u dětí s cystickou fibrózou,
7. transplantace srdce a plic u dětí s primární plicní hypertenzí s těžkým poškozením myokardu,
8. transplantace srdce a plic u dospělých ,
9. transplantace kostní dřeně,
10. genetická vyšetření v případě výskytu těžké vrozené vady či onemocnění v rodině,

4. O poskytnutí zdravotní péče podle odst. 2 rozhodne Ministerstvo zdravotnictví na základě návrhu ošetřujícího lékaře a po odborném posouzení každého jednotlivého případu lékařským konsiliem složeným z odborníků příslušného oboru podle druhu onemocnění. Členy lékařského konsilia nesmí být ošetřující lékař ani další osoby, které se podílejí na poskytování zdravotní péče o takovou osobu.
5. Zdravotní péče poskytnutá dle odst. 2 se uhradí ze dvou třetin z prostředků  zvláštního fondu vytvořeného k tomuto účelu ze zdravotního pojištění (odkaz na § 89 tohoto zákona) a z jedné třetiny z prostředků státního rozpočtu.
6. Ze zdravotního pojištění lze uhradit ve výjimečných případech i lázeňskou péči ve Slovenské republice v souladu s odst. 1, za podmínek stanovených v tomto zákoně (podle § 33 tohoto zákona) a zvláštního předpisu .

Varianta 2: odst. 3,4,5,6 vypustit.

§ 15

1. Ze zdravotního pojištění se nehradí :

1. výkony akupunktury,
2. zdravotně výchovná činnost,
3. rekonstrukce arteria iliaca interna a další výkony pro vaskulární impotenci,
4. implantace penilních protéz (semiflexibilních i inflatibilních) a další výkony s tím související,
5. zubní implantáty a další výkony s tím související,
6. provizorní zubní můstky,
7. rekanalizace vejcovodu po předchozí sterilizaci,
8. preventivní rehabilitace a rekondiční pobyty .

§ 16

1. Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce.
2. Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky. Úhradu zdravotních výkonů podle předchozí věty poskytne zdravotnickému zařízení orgán, pro který se zdravotní výkony provádějí, ve výši stanovené seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami v souladu s rozhodnutím Ministerstva financí.
3. Z rozpočtu zřizovatele se hradí kojenecké ústavy, dětské domovy a jesle Výši příspěvku zákonného zástupce za nezaopatřené dítě umístěné v jeslích nebo v dětském domově stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
4. Z rozpočtu zřizovatele se hradí též zdravotnická záchranná služba a pohotovostní služby s výjimkou zdravotních výkonů podle §28.

§ 17

1. Ze zdravotního pojištění se nehradí:

§ 18

1. Zdravotní péče je pojištěnci poskytována zdravotnickým zařízením formou ambulantní nebo lůžkové péče, nebo je-li to nezbytné s ohledem na zdravotní stav pojištěnce, na jiném místě, kde je nutno péči poskytnout. Zdravotní péči poskytují zdravotničtí pracovníci popřípadě další odborní pracovníci ve zdravotnictví, a to v rozsahu své odborné způsobilosti. Zdravotničtí pracovníci jiní než lékaři poskytují hrazenou péči na základě ordinace ošetřujícího lékaře, není-li dále stanoveno jinak.
2. Ošetřujícím lékařem pro účely tohoto zákona se rozumí:

§ 19

§ 20

1. Primární zdravotní péči poskytuje pojištěncům jejich registrující lékař. Primární péčí se rozumí zdravotní péče, která zabezpečuje dlouhodobé a soustavné sledování zdravotního stavu fyzické osoby, a to se zohledněním všech informací o zdravotním stavu pojištěnce.
2. Při převzetí do péče vyplní registrující lékař registrační list. Současně si vyžádá od předchozího registrujícího lékaře informace potřebné k zajištění návaznosti zdravotní péče. Předchozí registrující lékař je povinen novému registrujícímu lékaři tyto informace předat písemně. Nový registrující lékař seznámí pojištěnce při převzetí do péče s plánem preventivních prohlídek podle §29.
3. Registrující lékař je povinen zajišťovat zdravotní péči o registrované pojištěnce; praktický lékař a praktický lékař pro děti a dorost je povinen zajišťovat pro registrované pojištěnce též návštěvní službu.

§ 21

1. Vyžaduje-li to zdravotní stav pojištěnce poskytne se mu specializovaná ambulantní zdravotní péče. Specializovanou ambulantní péčí se rozumí zdravotní péče poskytovaná v případech, kdy zdravotní stav pacienta nevyžaduje přijetí do ústavní péče nebo kdy výkon zdravotní péče nenáleží do odborné způsobilosti lékaře primární péče.
2. Pro poskytnutí specializované ambulantní péče doporučí registrující lékař pojištěnci takové smluvní zdravotnické zařízení, které je schopno tuto zdravotní péči na náležité úrovni poskytnout; právo na volbu lékaře a zdravotnického zařízení podle tohoto zákona tím není dotčeno. Spolu s doporučením k přijetí specializovaným lékařem zasílá registrující lékař též písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených vyšetření a informace o provedeném léčení.
3. V indikovaných případech registrující lékař, popřípadě ošetřující lékař sám dojednává vyšetření nebo ošetření pojištěnce v jiném zdravotnickém zařízení, a to i ve spádovém zdravotnickém zařízení; to platí i pro dojednání péče ústavní.
4. Ošetřující lékař nebo jiný příslušný zdravotnický pracovník ve zdravotnictví informuje registrujícího lékaře popřípadě jiného ošetřujícího lékaře o zjištěných skutečnostech a o průběhu a ukončení léčení, zejména o skutečnostech důležitých pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci a o epidemiologické situaci. Totéž platí pro poskytování informací mezi registrujícím lékařem popřípadě jiným ošetřujícím lékařem a lékařem závodní preventivní péče.

§ 22

1. Hrazenou péčí je i zvláštní ambulantní péče poskytovaná zdravotnickým zařízením, , pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním, pojištěncům tělesně, smyslově nebo mentálně postiženým a závislým na cizí pomoci, v jejich vlastním sociálním prostředí; tato péče se poskytuje jako

1. domácí zdravotní péče, pokud je poskytována na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci,
2. zdravotní péče ve stacionářích, pokud je poskytována na základě doporučení ošetřujícího lékaře,
3. zdravotní péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních ústavní péče osobám, které jsou v nich umístěny z jiných než zdravotních důvodů,
4. zdravotní péče v ústavech sociální péče (není-li poskytována zaměstnanci těchto ústavů v rámci náplně činnosti těchto ústavů.)

2. Součástí zvláštní ambulantní péče je i hospicová péče; kterou se rozumí komplexní paliativní léčba a péče zohledňující potřeby pacienta, zohledňující potřeby pacienta v preterminálním nebo terminálním stavu, u něhož byly vyčerpány možnosti léčby;

§ 23

1. Vyžaduje-li to zdravotní stav pojištěnce, poskytne se mu hrazená péče formou péče ústavní. Ústavní péčí se rozumí zdravotní péče poskytovaná v nemocnicích, v odborných léčebných ústavech a  v léčebnách dlouhodobě nemocných pojištěncům přijatým do těchto zařízení. V těchto zdravotnických zařízeních může být poskytována vedle ústavní péče i péče ambulantní.
2. Ústavní péče se poskytuje jako akutní ústavní péče nebo jako následná ústavní péče.
3. Akutní ústavní péčí se rozumí

1. anesteziologicko resuscitační péče poskytovaná na lůžkách anesteziologicko resuscitačních oddělení u stavů akutního selhávání základních životních funkcí,
2. intenzivní péče poskytovaná na lůžkách intenzivní péče u stavů, akutního ohrožení základních životních funkcí,
3. standardní léčebná péče poskytovaná na standardních lůžkách pacientům s akutním onemocněním či akutním zhoršením chronického onemocnění nebo stavu, které neohrožují základní životní funkce,
4. plánovaná odborná zdravotní péče, u které lze předpokládat akutní stav vyžadující hospitalizaci na lůžku,
5. včasná léčebná rehabilitace.

4. Následnou ústavní péčí se rozumí poskytování zdravotní péče na lůžku pacientům, u kterých došlo ke zvládnutí akutního onemocnění nebo akutního zhoršení chronického onemocnění anebo ke stabilizaci zdravotního stavu, a jejichž zdravotní stav vyžaduje další léčení nebo dlouhodobé ošetřování, nebo pacientům, u kterých došlo v průběhu ambulantní péče k takovému zhoršení zdravotního stavu, které vyžaduje převážně léčebnou rehabilitaci na lůžku nebo převážně ošetřovatelskou péči.
5. Součástí následné ústavní péče je i hospicová péče, kterou se rozumí komplexní paliativní léčba a péče, zohledňující potřeby pacienta v preterminálním nebo terminálním stavu, u něhož byly vyčerpány možnosti léčby.

§ 24

1. Do ústavní péče jsou pojištěnci přijímáni zpravidla na doporučení ošetřujícího lékaře. Ošetřující lékař zasílá s doporučením k přijetí do ústavní péče též písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených vyšetření a informace o provedeném léčení. Do odborných léčebných ústavů jsou pojištěnci přijímáni na základě návrhu ošetřujícího lékaře; tato podmínka nemusí být splněna při přijetí do psychiatrické léčebny.
2. Pojištěnec musí být přijat do ústavní péče, jestliže by nepřijetím nebo odložením přijetí do ústavní péče byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo jeho zdraví, a jestliže jde o porod. Přijetí nesmí být odepřeno též v případě povinného léčení.
3. Každé nepřijetí pojištěnce do ústavní péče musí být pojištěnci písemně potvrzeno, včetně uvedení důvodu nepřijetí, musí být současně předána písemná zpráva pro ošetřujícího lékaře. Stejně se postupuje i v případě, že pojištěnec sám přijetí odmítne.

§ 25

1. Je-li při přijetí dítěte do zdravotnického zařízení vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nutná celodenní přítomnost průvodce, může s ním být průvodce přijat do ústavní péče. Pobyt průvodce dítěte mladšího šesti let v nemocnici se považuje za ústavní ošetřování. Průvodce je podle indikace a možností umístěn buď spolu s dítětem přímo na lůžkovém oddělení, nebo na oddělení dochází z ubytovacího prostoru, který je součástí tohoto zařízení. V případě dítěte staršího šesti let se pobyt průvodce v nemocnici považuje za ústavní ošetřování jen se souhlasem revizního lékaře.
2. Pobyt průvodce v odborné dětské léčebně a dětské lázeňské léčebně se považuje za ústavní ošetřování v případech přijetí průvodce dítěte mladšího šesti let na dobu, kdy je zaškolován v ošetřování a léčebné rehabilitaci dítěte nebo kdy je přítomnost průvodce nutná vzhledem ke zdravotnímu stavu dítěte. V ostatních případech u komplexní lázeňské péče o děti a dospělé a péče v odborných léčebných ústavech hradí zdravotní pojišťovna pobyt průvodce pouze v případech, kdy jeho nezbytnost potvrdí revizní lékař.
3. Pobyt průvodce hradí zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn doprovázený pojištěnec přičemž průvodce pojištěnce hradí příslušnému zdravotnickému zařízení poplatek ve výši 100,- Kč za jeden den pobytu. Poplatek je příjmem zdravotnického zařízení.

.

§ 26

1. Po dobu pobytu ve zdravotnickém zařízení ústavní péče je pojištěnci poskytována komplexní zdravotní péče, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav, včetně poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, v rozsahu stanoveném ošetřujícím lékařem zdravotnického zařízení v rámci pokynů vedoucího lékaře oddělení.

§ 27

1. Pojištěnec se propustí z ústavní péče, jakmile jsou provedena potřebná vyšetření a ošetření nebo dojde-li k takovému zlepšení zdravotního stavu, kdy lze další péči poskytovat ambulantně nebo v jiných zdravotnických zařízeních, popřípadě v zařízeních sociální péče. Pojištěnec musí být vybaven při propuštění léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky, které jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, na tři dny, nebo v odůvodněných případech i na další, nezbytně nutnou dobu. Vybavením se rozumí poskytnutí potřebného množství léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků.
2. Pojištěnec se předčasně propustí z ústavní péče na vlastní písemnou žádost (revers), nejde-li o případy, kdy je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony bez souhlasu nemocného. Ošetřující lékař je povinen seznámit pojištěnce s možnými riziky propuštění z ústavní péče a sepsat písemný záznam o poučení pacienta. Pacient je povinen záznam podepsat. Pokud pojištěnec odmítne záznam o poučení pojištěnce podepsat, musí být poučení provedeno před svědkem, který záznam o poučení pojištěnce a o odmítnutí podpisu záznamu pojištěncem potvrdí svým podpisem.
3. Pojištěnec, který soustavně porušuje hrubým způsobem domácí řád zdravotnického zařízení a odmítá zásadním způsobem spolupráci, může být z ústavní péče předčasně propuštěn, pokud toto chování není způsobeno závažnou duševní poruchou nebo jinými závažnými důvody a pokud by okamžitým přerušením péče nebylo ohroženo vážným způsobem jeho zdraví. Předčasně propustit nelze pojištěnce v případech, kdy se jedná o povinné léčení. Předčasné propuštění musí být zdokumentováno.
4. Ošetřujícímu lékaři, který navrhl lůžkovou péči, a registrujícímu lékaři se odesílá bezodkladně zpráva o propuštění pojištěnce včetně návrhu dalšího léčebného postupu.

5. Pokud není pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z ústavní péče až po předchozím včasném vyrozumění člena rodiny nebo osoby, která je schopna tuto péči zajistit.
6. O propuštění pojištěnce, u něhož není zajištěna další péče, propouštějící zařízení včas informuje okresní úřad (v hlavním městě Praze obvodní úřad) příslušný podle místa pobytu pojištěnce. Obdobně postupuje u dětí a mladistvých se závažnou sociální problematikou v rodině. Náklady vzniklé další hospitalizací pojištěnce, který nemůže být propuštěn vzhledem k nezajištění další péče, nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou .

§ 28

(1) Hrazená péče zahrnuje zdravotní výkony provedené v rámci

1. zdravotní péče poskytované v akutních případech praktickými a zubními lékaři mimo jejich ordinační hodiny,
2. lékařské služby první pomoci a ústavní pohotovostní služby,
3. zdravotnické záchranné služby při poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče.

2. Hrazená péče zahrnuje i neodkladné zdravotní výkony provedené při pohotovostní službě lékařem mimo jeho odbornost.
3. Hrazená péče zahrnuje i výdej léků v rámci pohotovostní lékárenské služby, pokud se jedná o poskytnutí lékárenské péče v případě receptu vystaveného v rámci lékařské služby první pomoci a zdravotnické záchranné služby.

§ 29

1. Preventivní péče je zdravotní péče, která vede k předcházení vzniku nemocí, k jejich vyhledávání a k odstraňování možných příčin nemocí.
2. V rámci preventivní péče se provádějí preventivní prohlídky pojištěnců, jejichž účelem je zjištění údajů nutných pro posouzení jejich zdravotního stavu a zdravotních rizik, podrobné klinické vyšetření, zajištění potřebných laboratorních vyšetření a očkování.
3. Preventivní prohlídky provádí registrující lékař, není-li ze zdravotnické dokumentace pojištěnce zřejmé, že prohlídka byla provedena nebo že pojištěnec byl v dále uvedených lhůtách v požadovaném rozsahu preventivní prohlídky vyšetřen.
4. Hrazená péče zahrnuje preventivní prohlídky provedené:

5. V oboru stomatologie hrazená péče zahrnuje preventivní prohlídky prováděné:

6. V oboru gynekologie hrazená péče zahrnuje preventivní prohlídky prováděné při ukončení povinné školní docházky a dále jedenkrát ročně.
7. Obsah a časové rozmezí hrazených preventivních prohlídek stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.

§ 30

1. Hrazená péče zahrnuje vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti přenosným nemocem.³⁴⁾ Prohlídky pojištěnců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné prováděné v souvislosti s vydáváním zdravotního průkazu se do hrazené péče nezahrnují.
2. Hrazená péče dále zahrnuje:

1. stanovená očkování³⁵⁾ prováděná pracovišti léčebné péče,
2. poskytnutí očkovacích látek proti vzteklině, proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách, proti tuberkulóze a testování s použitím tuberkulinového testu, očkovacích látek proti chřipce a pneumokokové infekci u osob starších 65 let a u mladších osob trpících závažnými chronickými nemocemi a dále očkovacích látek proti meningokokové, pneumokokové a hemofilové invazivní infekci u osob před a po splenektomii, po transplantacích kostní dřeně, po chemoterapii lymofomů a leukemií a pro děti s defekty podtřídy IgG2 a složek komplementu a u recidivujících hnisavých zánětů mozkových blan vyvolaných uvedenými patogény.
3. odběry materiálů prováděné v zařízeních léčebné péče na mikrobiologické, virologické, imunologické a parazitologické vyšetření pro klinické účely a v souvislosti s výskytem nákaz,
4. vyšetření materiálů uvedených pod písmenem c) laboratořemi smluvních zdravotnických zařízení,
5. diagnostiku HIV, anti HCV a HBsAG u dárců krve, tkání, orgánů a gamet a diagnostiku HIV prováděnou v zařízeních léčebné péče v případech léčebně preventivních postupů a v případech, kdy si to vyšetřovaný pojištěnec vyžádal , s výjimkou:

§ 31

1. Dispenzární péče je aktivním sledováním zdravotního stavu fyzických osob, které vede k předcházení nebo odstraňování příčin zhoršení zdravotního stavu nebo funkcí jednotlivých orgánů a systémů a ke včasnému zjištění nepříznivého vývoje zdravotního stavu.
2. Pojištěnce do dispenzární péče zařazuje a z dispenzární péče vyřazuje podle odborných kritérií příslušný ošetřující lékař. Tento lékař je povinen oznamovat registrujícímu lékaři zařazení a vyřazení pojištěnce z dispenzární péče a neúčast dispenzarizovaného pojištěnce na předepsaných prohlídkách a vyšetřeních. Registrující lékař odpovídá za účelnost a koordinaci dispenzární péče a je povinen sledovat návaznost zdravotní péče dalších ošetřujících lékařů.
3. Pojištěnec může být dispenzarizován pro jednu diagnózu pouze u jednoho ošetřujícího lékaře.
4. V rámci hrazené péče se dispenzární péče poskytuje pojištěncům zdravým, ohroženým a nemocným v těchto skupinách:

1. dětem do jednoho roku,
2. dětem od jednoho roku a mladistvým chronicky nemocným a ohroženým poruchami zdravotního stavu,
3. těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství,
4. ženám hormonálně léčeným a ženám, které používají hormonální a nitroděložní antikoncepci,
5. pojištěncům ohroženým nebo trpícím závažnými onemocněními.

5. Stavy a nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí prohlídek a vyšetření a označení specializace ošetřujícího lékaře provádějícího dispenzární péči stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 32

1. Lázeňská péče je souborem zdravotnických činností a postupů včetně léčebné rehabilitace a výchovy ke zdravému způsobu života, vedoucích k prevenci onemocnění, navrácení a upevnění zdraví nebo stabilizaci nemoci s cílem maximálního zmírnění jejich důsledků, prodloužení a zlepšení kvality života; je poskytována jako ústavní nebo ambulantní péče. Při poskytování lázeňské péče se využívají zejména přírodní léčivé zdroje a příznivé klimatické podmínky.
2. Lázeňská péče se poskytuje a hradí jako komplexní lázeňská péče nebo příspěvková lázeňská péče.
3. Komplexní lázeňská péče navazuje na lůžkovou péči nebo na specializovanou ambulantní zdravotní péči a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci rozsahu invalidity. U účastníků nemocenského pojištění se poskytuje v době dočasné neschopnosti k práci. Pojištěnce předvolává k lázeňské péči zařízení lázeňské péče. Pacient v prvém pořadí naléhavosti je k nástupu na lázeňskou péči předvolán nejpozději do 1 měsíce od data vystavení návrhu, případně po dohodě ošetřujícího, revizního a lázeňského lékaře je přeložen do zařízení lázeňské péče přímo ze zařízení ústavní péče. V druhém pořadí naléhavosti je pacient předvolán nejpozději do 3 měsíců, děti a dorost do 6 měsíců ode dne vystavení návrhu. Komplexní lázeňská péče je plně hrazena zdravotní pojišťovnou.
4. Příspěvková lázeňská péče se poskytuje především pojištěncům s chronickým onemocněním, v případech, kdy nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3. Zdravotní pojišťovna hradí pouze vyšetření a léčení pojištěnce. Tato péče může být poskytnuta jednou za 2 roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak. Zařízení lázeňské péče přijme pojištěnce k léčbě nejpozději do 6 měsíců od data vystavení návrhu.
5. Lázeňskou péči včetně určení stupně naléhavosti poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu, doporučuje ošetřující lékař, potvrzuje revizní lékař a hradí příslušná zdravotní pojišťovna.
6. Návrh na lázeňskou péči podává na předtištěném formuláři zdravotní pojišťovny příslušný registrující lékař nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Podává-li návrh jiný ošetřující lékař, je nutno návrh doplnit o vyjádření registrujícího lékaře.
7. Dětem a dorostu do konce kalendářního roku, v němž dovrší 18 let se lázeňská péče poskytuje podle odstavce 3, pokud není na žádost rodičů poskytnuta péče podle odstavce 4. Přeložení pojištěnce ve věku do 18 let ze zařízení ústavní péče do zařízení lázeňské péče revizní lékař neposuzuje.
8. U nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví z práce se lázeňská péče poskytuje podle odstavce 3 jestliže ji doporučil nebo indikaci potvrdil příslušný odborník pro choroby z povolání.
9. Nemoci, u nichž lze lázeňskou péči poskytnout, indikační předpoklady, odborná kriteria pro poskytnutí lázeňské péče podle odstavců 3 a 4 u jednotlivých nemocí, délku léčebného pobytu a indikační zaměření lázeňských míst (indikační seznam pro lázeňskou péči) stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.

§ 33

1. Zdravotní péči poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu na doporučení ošetřujícího lékaře dětem a mladistvým do konce kalendářního roku, v němž dovrší 18 let v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách hradí zdravotní pojišťovna. Návrh na zdravotní péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách podává na předtištěném formuláři zdravotní pojišťovny registrující praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Návrh potvrzuje revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny; revizní lékař neposuzuje přeložení pojištěnce z nemocnice do odborné dětské léčebny.
1. Nemoci, u nichž se dětem a mladistvým do konce kalendářního roku, v němž dovrší 18 let poskytuje zdravotní péče v odborných dětských léčebnách, a indikační zaměření těchto léčeben (indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebnách) stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. V případech, kdy se indikace k léčbě v dětských odborných léčebnách překrývají s indikacemi k léčbě v lázeňských léčebnách, rozhoduje o vhodnosti léčby v lázeňském zařízení či dětské odborné léčebně ošetřující lékař, který péči doporučil. Délka léčebného pobytu v odborných dětských léčebnách se řídí zdravotním stavem nemocných a rozhoduje o ní vedoucí lékař léčebny.
1. Dětem od tří do 15 let zdravotně oslabeným vlivem nepříznivého životního prostředí, dětem se zdravotními problémy spojenými s nesprávným životním stylem a dětem v rekonvalescenci, jejichž zdravotní stav nevyžaduje specializovanou léčbu v dětské lázeňské nebo v dětské odborné léčebně, se poskytuje na návrh ošetřujícího lékaře potvrzený revizním lékařem zdravotní pojišťovny péče v ozdravovně. Délka pobytu v ozdravovně zpravidla nepřesahuje 21 dnů; delší pobyt je možný pouze se souhlasem revizního lékaře.

§ 34

1. Pobyt průvodce v odborné dětské léčebně a dětské lázeňské léčebně se považuje za ústavní ošetřování v případech přijetí průvodce dítěte mladšího 6 let na dobu, kdy je zaškolován v ošetřování a léčebné rehabilitaci dítěte, nebo kdy je přítomnost průvodce nutná vzhledem k zdravotnímu stavu dítěte. V ostatních případech u lázeňské péče o děti, hrazené lázeňské péče o dospělé a péče v odborných léčebných ústavech, hradí zdravotní pojišťovna pobyt průvodce pouze v případech, kdy jeho nezbytnost potvrdí revizní lékař.
2. Pobyt průvodce hradí ve stanovené výši zdravotní pojišťovna, u níž je pojištěn doprovázený pojištěnec přičemž průvodce pojištěnce hradí příslušnému zdravotnickému zařízení poplatek ve výši 100,- Kč za jeden den pobytu. Poplatek je příjmem zdravotnického zařízení.

§ 35

1. Zdravotní pojišťovna hradí zdravotní dopravu pojištěnce na území České republiky, popřípadě na území cizího státu, pokud tak vyplývá z mezinárodních smluv, do smluvního zdravotnického zařízení, ze smluvního zdravotnického zařízení do místa trvalého nebo přechodného pobytu nebo do ústavu sociální péče, mezi smluvními zdravotnickými zařízeními a v rámci smluvního zdravotnického zařízení, a to v případě, že zdravotní stav pojištěnce podle vyjádření ošetřujícího lékaře, který tuto dopravu indikuje, neumožňuje dopravu běžným způsobem bez použití dopravní zdravotní služby. Pokud k onemocnění došlo v místě přechodného pobytu, je doprava ze zdravotnického zařízení do místa trvalého pobytu, které je vzdálenější než místo přechodného pobytu, hrazena jen tehdy, pokud to podle vyjádření ošetřujícího lékaře nezbytně vyžaduje zdravotní stav pojištěnce. Doprava se provádí vozidly smluvní dopravní zdravotní služby. Je-li ošetřujícím lékařem indikován doprovod pojištěnce, v případech kdy zdravotní dopravu nebo následující zdravotní péči nelze bez přítomnosti průvodce poskytnout, hradí zdravotní pojišťovna, která hradí dopravu pojištěnce i dopravu doprovázející osoby, a to ve stejném rozsahu, jako dopravu pojištěnce.
2. Dopravu podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovna ve výši odpovídající účelně ujeté vzdálenosti nejbližšího smluvního zdravotnického zařízení, které je schopno požadovanou zdravotní péči poskytnout.
3. V mimořádných případech nebo v případech, kdy

4. Vyžaduje-li to nezbytně zdravotní stav pojištěnce a je-li bezprostředně ohrožen jeho život, hradí zdravotní pojišťovna na území České republiky dopravu transfůzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání a orgánů k transplantaci, jakož i dopravu lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu.
5. Ze zdravotního pojištění se hradí indikovaná doprava lékaře a ostatních zdravotnických pracovníků za pojištěncem.
6. Pokud se pojištěnec, který má nárok na dopravu podle § 36, rozhodne pro dopravu soukromým vozidlem a pokud ošetřující lékař takovou dopravu schválí, má pojištěnec nárok na náhradu cestovních nákladů.

§ 36

1. Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů.
2. Hrazená péče zahrnuje:

1. periodické preventivní prohlídky zaměstnanců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, zaměstnanců na rizikových pracovištích, zaměstnanců, jejichž činnost může ohrozit zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob, a zaměstnanců, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost, v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,
2. mimořádné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů,
3. dispenzární prohlídky osob s hlášenou nemocí z povolání a osob, u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení expozice riziku.

§ 37

§ 38

Hrazená péče zahrnuje i prohlídku zemřelého pojištěnce, pitvu dopravu k pitvě a dopravu z pitvy do místa, kde k úmrtí došlo, popřípadě do místa pohřbu, je-li stejně vzdálené nebo bližší než místo, kde osoba zemřela. Hrazená péče nezahrnuje pitvu prováděnou podle zvláštního předpisu a dopravu k ní a od ní.

§ 39

1. Výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků upravují zvláštní předpisy.

2. Jestliže lékárna nemá předepsaný léčivý přípravek s doplatkem k dispozici a nelze takový léčivý přípravek neprodleně obstarat nebo je-li nezbytné jeho okamžité vydání, nahradí jej v souladu se zvláštním předpisem jiným léčivým přípravkem s obdobnou výší doplatku pacienta.
3. Požaduje-li lékárna od pojištěnce doplatek, je povinna pojištěnci vždy na jeho požádání vystavit pokladní doklad s potřebnými náležitostmi.

§ 40

1. Ze zdravotního pojištění se plně hradí léčivé přípravky a zvláštní potraviny, poskytované v ústavní péči, pokud jejich poskytnutí ordinuje ošetřující lékař s ohledem na zdravotní stav pojištěnce, pokud je mezi zdravotnickým zařízením a příslušnou zdravotní pojišťovnou uzavřena příslušná smlouva. Není-li taková smlouva uzavřena, pojišťovna léčivý přípravek uhradí, pokud by se jednalo o nebezpečí z prodlení.

 

2. Ze zdravotního pojištění se v rámci poskytování ambulantní péče hradí léčivé přípravky, které obsahují léčivé látky náležející do skupin léčivých látek podle přílohy č. 1 tohoto zákona. V každé skupině léčivých látek se ze zdravotního pojištění vždy plně hradí nejméně jeden léčivý přípravek. Ze zdravotního pojištění se dále hradí zvláštní potraviny, které náleží do skupin zvláštních potravin podle přílohy č. 1.

§ 41

1. Ze zdravotního pojištění se plně hradí zdravotnické prostředky poskytované v ústavní péči, pokud jejich poskytnutí ordinuje ošetřující lékař s ohledem na zdravotní stav pojištěnce, pokud je mezi zdravotnickým zařízením a příslušnou zdravotní pojišťovnou uzavřena smlouva. Není-li taková smlouva uzavřena, pojišťovna zdravotnický prostředek uhradí, pokud by se jednalo o nebezpečí z prodlení.
2. Ze zdravotního pojištění se v rámci poskytování ambulantní péče hradí zdravotnické prostředky, náležející do skupin zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 2 tohoto zákona.

§ 42

1. Ze zdravotního pojištění se hradí stomatologické výrobky v rozsahu a za podmínek uvedených v příloze č. 3 tohoto zákona.
2. Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhláškou seznam stomatologických výrobků hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

§ 43

1. Zdravotní pojišťovny dále hradí na základě:

§ 44

1. Zdravotní pojišťovny hradí zdravotnickým zařízením poskytnutou zdravotní péči

1. na základě bodového ohodnocení zdravotních výkonů nebo
2. platbou za počet registrovaných pojištěnců (kombinovanou kapitačně výkonovou platbou) nebo
3. agregovanou platbou za ošetřovací den v ústavní zdravotní péči nebo
4. platbou za diagnózu nebo
5. paušální částkou nebo rozpočtem na stanovené období nebo
6. kombinací těchto způsobů.

2. Způsoby úhrady podle odst. 1 pro jednotlivé druhy zdravotní péče se stanoví v rámcových smlouvách.

§ 45

1. Ministerstvo zdravotnictví zřizuje kategorizační komisi pro

1. seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami,
2. seznam stomatologických výkonů,
3. léčivé přípravky,
4. zdravotnické prostředky.

2. Komise zasedají podle potřeby, nejméně však 4 krát ročně. V období mezi zasedáními komisí připravuje předsednictvo každé komise podklady pro jednání komisí.
3. Zasedání komisí svolává na pokyn předsedy nebo místopředsedy jednatel, který také vede veškerou administrativu komise. Jednatel je zaměstnanec ministerstva. Účast členů komise na zasedání je nezastupitelná. V případě potřeby mohou být dle projednávané problematiky přizvány na zasedání komise další osoby z řad odborníků. Členové komise si mohou přizvat při projednávání zásadních problémů své konzultanty.
4. Jednání komisí řídí předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda.
5. Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. O závěrech zasedání komise rozhoduje komise většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. V případě zásadního nesouhlasu člena komise s přijatým usnesením, musí být tento nesouhlas uveden v zápisu.
6. Zápis pořizuje jednatel z každého zasedání komise. Zápis potvrzený podpisem předsedy, popřípadě místopředsedy, který zasedání řídil, a jedním zvoleným účastníkem, je předán bezodkladně účastníkům zasedání.
7. Při posuzování návrhů se komise řídí:

§ 46

1. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou po projednání v příslušné kategorizační komisi:

§ 47

1. Úkolem komise je zejména:

1. odborné posuzování návrhů na zařazení nových výkonů nebo změny stávajících výkonů v Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami předložených této komisi,
2. posuzování indikačních a časových omezení, omezení místem, materiálových nákladů a dalších údajů nutných ke kalkulaci bodové hodnoty výkonu,
3. navrhovat kategorizaci výkonů, podmínky schválení úhrady revizním lékařem, podmínky vykazování výkonů a případná omezení u zdravotních výkonů.

2. Členy komise jsou:

1. 3 zástupci Ministerstva zdravotnictví,
2. 2 zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR,
3. 2 zástupci  ostatních zdravotních pojišťoven,
4. 7 zástupců příslušných sdružení jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení,
5. 3 zástupci pojištěnců zastupovaných svými zájmovými sdruženími.

3. Předsedou komise je (varianta 1:) střídavě 1 zástupce zdravotních pojišťoven, 1 zástupce smluvních lékařů, 1 zástupce MZ. Předsednictvo komise se skládá z předsedy komise, dvou místopředsedů a jednatele. (varianta 2: Předseda komise je zaměstnanec Ministerstva zdravotnictví).

4. Komise projednává předložené návrhy a požadavky na zařazení nových, a na změny stávajících výkonů .

§ 48

1. Ministerstvo zdravotnictví po projednání v komisi stanoví vyhláškou, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami

§ 49

Úkolem komise je:

1. odborné posuzování návrhů na zařazení nových výkonů nebo změny stávajících výkonů v Seznamu stomatologických výkonů předložených této komisi
2. posuzování indikačních a časových omezení, omezení místem, výčtu odborností pracovišť, jejichž pracovníci jsou oprávněni poskytnout stomatologické výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění,
3. navrhovat kategorizaci stomatologických výkonů (nutnost schválení úhrady revizním lékařem, podmínky vykazování výkonů) a případná regulační omezení u stomatologických výkonů.

1. Členy komise jsou:
1. 3 zástupci Ministerstva zdravotnictví,
1. 2 zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny,
1. 2 zástupci  ostatních zdravotních pojišťoven,
1. 7 zástupců příslušných sdružení jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení,
1. 3 zástupci pojištěnců zastupovaných svými zájmovými sdruženími.

1. Předsedou komise je (varianta 1:) střídavě 1 zástupce zdravotních pojišťoven, 1 zástupce smluvních lékařů, 1 zástupce Ministerstva zdravotnictví. Předsednictvo komise se skládá z předsedy komise, dvou místopředsedů a jednatele. (varianta 2: Předseda komise je zaměstnanec Ministerstva zdravotnictví).

§ 51

Ministerstvo zdravotnictví po projednání v komisi stanoví vyhláškou, kterou se vydává seznam stomatologických výkonů

§ 52

§ 53

1. výši úhrad jednotlivých léčivých látek a zvláštních potravin, náležejících do skupin podle přílohy č. 1 tohoto zákona,
2. seznam indikací, u kterých je možno předepsat přípravky s obsahem určité léčivé látky či zvláštní potraviny k úhradě z veřejného zdravotního pojištění
3. výčet odborností pracovišť, jejichž pracovníci jsou oprávněni předepsat přípravky s obsahem určité léčivé látky a zvláštní potraviny k úhradě z veřejného zdravotního pojištění
4. nutnost schválení úhrady jednotlivých léčivých látek a zvláštních potravin revizním lékařem
5. způsob úhrady jednotlivých léčivých látek a zvláštních potravin
6. omezení úhrady z veřejného zdravotního pojištění objemem počtu dávek v originálním balení léčivého přípravku nebo zvláštní potraviny nebo velikostí originálního balení léčivého přípravku nebo zvláštní potraviny.

§ 54

1. Ministerstvo zdravotnictví zřizuje kategorizační komisi pro zdravotnické prostředky. Komise posuzuje návrhy úhrad zdravotnických prostředků z hlediska potřeb pojištěnců a finančních možností veřejného zdravotního pojištění, dále doporučuje další způsoby regulačních opatření. Komise přehodnocuje stávající úhradu a regulace jednotlivých skupin a podskupin zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění tak, aby využití finančních zdrojů veřejného zdravotního pojištění bylo maximálně efektivní ve prospěch občanů. Komise dále posuzuje, zda je splněna podmínka funkčnosti a podmínka hospodárnosti.
2. Ministerstvo zdravotnictví po projednání v kategorizační komisi zdravotnických prostředků stanoví vyhláškou:

1. výši a způsob úhrad jednotlivých podskupin zdravotnických prostředků náležejících do skupin podle přílohy č. 2,
2. seznam indikací, u kterých je možno předepsat zdravotnické prostředky hrazené z veřejného zdravotního pojištění,
3. výčet odborností pracovišť, jejichž pracovníci jsou oprávněni předepsat zdravotnické přípravky hrazené z veřejného zdravotního pojištění,
4. nutnost schválení úhrady z veřejného zdravotního pojištění jednotlivých podskupin zdravotnických prostředků revizním lékařem zdravotní pojišťovny,
5. omezení úhrady podskupin zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění objemem, tedy počtem kusů hrazených určitému pojištěnci za jednotku času, nebo finanční částkou za jednotku času nebo uvedení procentní úhrady,
6. výčet zdravotnických prostředků, které zdravotní pojišťovna zapůjčuje.

§ 55

1. Hodnoty bodu a výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění, včetně regulačních mechanismů a způsobu úhrady, se dohodnou v dohodovacím řízení za účasti

1. 8 zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven,
2. 8 zástupců příslušných profesních sdružení, jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení,
3. 1 zástupce Ministerstva zdravotnictví, který nemá hlasovací právo.

2. Podrobné podmínky svolání, průběhu jednání, volby zástupců dle odst. 1 a, a b) a další ujednání budou stanoveny účastníky dohodovací řízení v jednacím řádu tohoto dohodovacího řízení.
3. Dohodovací řízení svolává jeden z účastníků dohodovacího řízení oznámením ve sdělovacích prostředcích.
4. Svolavatel dohodovacího řízení je povinen předat výsledek dohodovacího řízení Ministerstvu zdravotnictví do 60 dnů před ukončením platnosti hodnot bodu a výše úhrad zdravotní péče dojednaných na předchozí období.
5. Dospěje-li dohodovací řízení k hodnotě bodu a výši úhrad včetně regulačních omezení na příslušné období kalendářního roku k dohodě posoudí Ministerstvo zdravotnictví výsledek dohodovacího řízení z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Na základě návrhu Ministerstva zdravotnictví vydá výsledek Vláda České republiky nařízením ve Sbírce zákonů.
6. Nedojde-li dohodovací řízení k výsledku do 60 dnů před skončením účinnosti do té doby platných výsledků dohodovacího řízení nebo pokud výsledek dohodovacího řízení bude odporovat právním předpisům nebo veřejnému zájmu, vláda České republiky rozhodne na návrh Ministerstva zdravotnictví o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění pro příslušné kalendářní období. Hodnoty bodu a výši úhrad zdravotní péče vláda stanoví nařízením.

§ 56

1. Zdravotní pojišťovny, zřízené podle zvláštního zákona, uzavírají smlouvy se zdravotnickými zařízeními o poskytování zdravotní péče.
2. Smlouvy se uzavírají písemně. Smlouvu o poskytování zdravotní péče lze uzavřít jen na ty druhy péče, které je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat.
3. Smlouvy se nevyžadují při poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče pojištěnci.
4. Smlouva uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením se řídí rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních zdravotnických zařízení zastupovaných svými zájmovými sdruženími.
5. Dohodovací řízení k rámcovým smlouvám podle tohoto zákona musí být zahájeno do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Dohodovací řízení může být vyvoláno vždy na základě požadavku minimálně 3 účastníků dohodovacího řízení. V případě potřeby může být dohodovací řízení zahájeno na základě podnětu Ministerstva zdravotnictví.
7. Návrhy jednotlivých rámcových smluv vzešlých z dohodovacího řízení předkládá Ministerstvu zdravotnictví svolavatel dohodovacího řízení, a to do 15 dnů po ukončení dohodovacího řízení.
8. Ministerstvo vydává rámcové smlouvy vyhláškou.
9. Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vydat vyhláškou rámcové smlouvy v případech

1. předmětu smlouvy,
2. doby účinnosti smlouvy,
3. způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců. Tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze očekávat další plnění smlouvy,
4. způsobu provádění úhrady poskytované zdravotní péče,
5. práva a povinnosti účastníků smlouvy podle odstavce 1, pokud nejsou stanoveny zákonem,
6. obecné podmínky poskytování zdravotní péče včetně účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti prováděné léčby s cílem prospěchu pojištěnce při provádění výkonů, předepisování léků a zdravotnických prostředků,
7. podmínky nezbytné pro plnění smlouvy podle odstavce 1,
8. kontrolní mechanismus kvality poskytované péče a správnosti účtovaných částek,
9. povinnost vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy o poskytování zdravotní péče,
10. způsob a důvody ukončení smlouvy podle odstavce 1,
11. ustanovení o řešení sporů,
12. platební ujednání,
13. sankční ujednání.

10. Smluvní strany jsou obsahem rámcových podmínek vázány při sjednání smlouvy.
11. Smlouvy uzavřené podle odstavce 5 jsou zdravotní pojišťovna a poskytovatel povinni uvést do souladu s vyhláškou o rámcových smlouvách nejpozději do 2 měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 57

§ 58

1. Zdravotnické zařízení:

1. je povinno poskytovat zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění efektivně, hospodárně a v rozsahu odpovídajícím zdravotnímu stavu pojištěnce,
2. je povinno při předepisování léčiv a zdravotnických prostředků hrazených ze zdravotního pojištění postupovat vždy hospodárně s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu pacienta, efektivnosti léčby a disponibilním finančním zdrojům veřejného zdravotního pojištění,
3. je povinno informovat pojištěnce o léčebných postupech plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění,
4. je povinno pojištěnci doporučovat vždy smluvní zdravotnické zařízení,
5. je povinno při odeslání pojištěnce do nesmluvního zdravotnického zařízení informovat pojištěnce o tom, že zdravotní péče poskytnutá nesmluvním zdravotnickým zařízením není hrazena ze zdravotního pojištění,
6. nesmí za hrazenou zdravotní péči bez přímé úhrady ani v souvislosti s poskytnutím této péče přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. Při porušení této povinnosti je oprávněn příslušný orgán státní správy odejmout oprávnění k poskytování zdravotní péče nebo uložit pokutu. Ze stejných důvodů je příslušná zdravotní pojišťovna oprávněna vypovědět smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny koordinují svůj postup s orgány státní správy při uplatňování postihu za porušení povinnosti uložené tímto ustanovením zákona,
7. ústavní péče nesmí požadovat po pojištěnci, praktickém nebo doporučujícím (ošetřujícím) lékaři zajištění léčiv a zdravotnických prostředků s výjimkou zdravotnických prostředků, které byly pojištěnci poskytnuty ještě před přijetím do ústavní péče k dlouhodobému používání,
8. je povinno, požaduje-li od pojištěnce doplatek na zdravotní péči v souladu s tímto zákonem, vždy vystavit pojištěnci pokladní doklad,
9. je povinno dodržovat stanovenou ordinační dobu,
10. je povinno zajistit v případě, kdy dočasně neposkytuje zdravotní péči, aby pojištěnci byli informováni o zdravotnickém zařízení, které jim v tomto období zdravotní péči poskytne,
11. je povinno předem informovat pojištěnce o případném podílu na úhradě zdravotní péče při předepsání léčivého přípravku, zdravotnického prostředku nebo při poskytnutí stomatologického výrobku.

2. Jestliže pojištěnec závažným způsobem, zejména svým chováním a nedodržováním pokynů lékaře, porušuje léčebný režim, je ošetřující lékař povinen seznámit pojištěnce s možnými důsledky porušování léčebného režimu a sepsat písemný záznam o poučení pacienta. Pacient je povinen záznam podepsat.
3. Zdravotnické zařízení nemůže odmítnout pojištěnce ze spádového území daného zdravotnického zařízení, které je stanoveno zřizovatelem nebo orgánem příslušným k registraci daného zdravotnického zařízení a v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči.
4. Každé odmítnutí ošetření pojištěnce musí být zdravotnickým zařízením řádně zdokumentováno a lékařem pojištěnci písemně potvrzeno.
5. Každé odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí být zdravotnickým zařízením řádně zdokumentováno a lékařem pojištěnci písemně potvrzeno.

§ 59

1. Zdravotní pojištění provádějí Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a resortní, oborové, podnikové, popřípadě další zdravotní pojišťovny.
2. Zdravotní pojišťovny jsou povinny uhradit zdravotnickým zařízením, popřípadě jiným subjektům, které v souladu s tímto zákonem poskytly zdravotní péči pojištěncům, tuto poskytnutou péči ve lhůtách sjednaných ve smlouvě. Pokud není mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením, popřípadě jiným subjektem poskytujícím zdravotní péči, smlouva sjednána, jsou zdravotní pojišťovny povinny poskytnutou nutnou a neodkladnou zdravotní péči uhradit za stejných podmínek jako zdravotnickým zařízením, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu.
3. Zdravotní pojišťovny jsou povinny poskytovat informace Svazu zdravotních pojišťoven (dále jen”Svaz”) ( §79).
4. Zdravotní pojišťovny jsou povinny bezplatně vydat svým pojištěncům průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad. Duplikát průkazu pojištěnce vydá zdravotní pojišťovna za úhradu. Průkaz nebo náhradní doklad nezletilého pojištěnce nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům vydá příslušná zdravotní pojišťovna zákonnému zástupci.
5. Zdravotní pojišťovny jsou povinny informovat své pojištěnce o síti smluvních zdravotnických zařízení.
6. Zdravotní pojišťovny jsou povinny si vzájemně poskytovat informace potřebné ke kontrole účelného a hospodárného nakládání s prostředky veřejného zdravotního pojištění.
7. Zdravotní pojišťovny jsou oprávněny poskytovat ošetřujícím lékařům informace o zdravotní péči poskytnuté jejich pacientům jinými zdravotnickými zařízeními z důvodu hospodárnosti a zabránění inkompatibility v léčbě.

§ 60

1. Zdravotní pojišťovny jsou vedle provádění zdravotního pojištění podle tohoto zákona oprávněny provádět rovněž smluvní zdravotní pojištění pro osoby, které nejsou pojištěnci podle tohoto zákona, a pro pojištěnce ke krytí zdravotní péče přesahující rámec hrazené péče, včetně léčení v cizině.
2. K provádění smluvního pojištění podle odstavce 1 je třeba povolení podle zvláštního zákona .

§ 61

1. Zdravotní pojišťovny kontrolují využívání a poskytování zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění v jejím objemu a kvalitě včetně dodržování cen u smluvních zdravotnických zařízení a pojištěnců, jakož i u zdravotnických zařízení nesmluvních, požadujících úhradu zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění.

2. Kontrolní činnost provádějí zdravotní pojišťovny prostřednictvím informačních dat v rozsahu stanoveném zákonem a činností revizních lékařů. Další kontrolní činnost provádějí odborní pracovníci ve zdravotnictví způsobilí ke kontrolní činnosti (dále jen "odborní pracovníci").
3. Revizní lékaři a další odborní pracovníci zdravotních pojišťoven kontrolují, zda pojištěnci byla z prostředků veřejného zdravotního pojištění poskytnuta právě taková péče, jakou jeho zdravotní stav vyžaduje a to ekonomicky nejméně náročným způsobem, u kterého lze s ohledem na zdravotní stav tohoto pojištěnce očekávat potřebný diagnostický nebo léčebný efekt. Revizní lékaři a další odborní pracovníci dále kontrolují, zda

1. poskytnutá péče odpovídá péči vyúčtované zdravotní pojišťovně,
2. byly vyúčtovány pouze ty výkony, léčivé přípravky a zdravotnické prostředky, které je zdravotní pojišťovna povinna uhradit,
3. rozsah a druh zdravotní péče odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce. Pokud kontrola prokáže neoprávněnost nebo nesprávnost vyúčtování zdravotní péče, zdravotní pojišťovna takovou péči neuhradí. Pokud kontrola prokáže, že pojištěnci byla poskytnuta nebo indikována péče v rozporu s tímto zákonem, nepřiměřeně jeho zdravotnímu stavu, v rozporu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy nebo neúčelně či nehospodárně, má příslušná zdravotní pojišťovna právo na úhradu zaplacené částky za takovou péči zdravotnickým zařízením, které tuto péči poskytlo nebo indikovalo.

4. Revizní lékaři a odborní pracovníci jsou oprávněni vstupovat do zdravotnických zařízení, je-li to k výkonu revizní a kontrolní činnosti nezbytně nutné. Revizní lékaři a odborní pracovníci jsou povinni prokázat se oprávněním k výkonu revizní a kontrolní činnosti. Výkon činnosti revizního lékaře a odborného pracovníka nesmí narušit prováděný léčebný výkon. Zdravotnické zařízení je povinno při provádění kontroly poskytnout zdravotní pojišťovně nezbytnou součinnost při výkonu kontroly, zejména předkládat požadované doklady, sdělovat údaje a podat potřebná vysvětlení. Přístup ke zdravotnické dokumentaci mají pouze revizní lékaři, a to pouze v rozsahu odpovídajícím prováděné kontrole. Je-li to nezbytně nutné k provedení kontroly, mají výjimečně právo nahlížet do zdravotnické dokumentace též odborní pracovníci, a to v rozsahu nezbytném pro provedení kontroly.
5. Revizní lékaři vykonávají kontrolní činnost především v oboru, ve kterém získali specializaci.
6. Revizní lékaři vykonávají kontrolní činnost v pracovněprávním vztahu ke zdravotní pojišťovně, který je sjednáván na základě výběrového řízení.
7. Revizní lékaři nesmějí vykonávat kontrolní činnost ve zdravotnickém zařízení, jehož jsou zaměstnanci, vlastníky, spoluvlastníky, provozovateli, členy statutárního orgánu, nebo kde se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Revizní lékaři jsou povinni bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jejich podjatosti, oznámit to zdravotní pojišťovně, pro kterou vykonávají kontrolní činnost.

§ 62

1. Pokud kontrola prokáže neoprávněnost vyúčtování zdravotní péče, zdravotní pojišťovna takovou zdravotní péči neuhradí. Pokud kontrola prokáže, že pojištěnci byl předepsán léčivý přípravek nebo zdravotnický prostředek v rozporu s podmínkami či omezeními stanovenými tímto zákonem, nebo byl předepsán zdravotnickým zařízením, které nemá uzavřenu smlouvu s příslušnou zdravotní pojišťovnou pojištěnce a zdravotní pojišťovna tento léčivý přípravek nebo zdravotnický prostředek zařízení lékárenské péče nebo jinému subjektu uhradila, má tato zdravotní pojišťovna právo na úhradu zaplacené částky za takový léčivý přípravek nebo zdravotnický prostředek zdravotnickým zařízením, kde byl léčivý přípravek nebo zdravotnický prostředek předepsán.
2. Kontrola se provádí u smluvních zdravotnických zařízení, a dále v nezbytném rozsahu též u zdravotnických zařízení, která poskytla pojištěnci zdravotní pojišťovny neodkladnou zdravotní péči a nemají s příslušnou zdravotní pojišťovnu uzavřenou smlouvu.
3. Vedle kontrolní činnosti jsou revizní lékaři oprávněni schvalovat hrazení zdravotní péče v případech stanovených tímto zákonem.

§ 63

§ 64

1. Zdravotní pojišťovny podléhají kontrole státních orgánů České republiky.
2. Na kontrole zdravotních pojišťoven se podílejí též pojištěnci. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně poskytnout jedenkrát ročně údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců.

§ 65

§ 66

1. Zdravotní pojišťovny a zástupci profesních sdružení smluvních zdravotnických zařízení vytvoří po jedné stálé Smírčí krajské komisi pro zdravotní péči poskytovanou smluvními zdravotnickými zařízeními v každém kraji. Tyto komise působí při krajských úřadech. Obdobně se vytvoří stálá Ústřední smírčí komise pro celou Českou republiku. Tato komise působí při Svazu.
2. Krajská i Ústřední smírčí komise se skládá z 8 zástupců profesních sdružení smluvních smluvních zdravotnických zařízení a 8 zástupců zdravotních pojišťoven, 8 zástupců pojištěnců zastoupených příslušnými sdruženími ,
3. Členem krajské smírčí komise je jeden zástupce krajského úřadu; členem Ústřední smírčí komise je jeden zástupce Svazu.
4. Ústřední smírčí komise projednává případy, které se nepodařilo vyřešit krajskou smírčí komisí.
5. Návrh na projednání sporu krajské smírčí komisi podává zdravotnické zařízení, zdravotní pojišťovna nebo pojištěnec krajskému úřadu. Návrh na projednání sporu v Ústřední smírčí komisi podává Svazu krajská smírčí komise, pokud účastnící smírčího řízení nesouhlasí se závěry projednání sporu v krajské smírčí komisi.
6. Krajskou smírčí komisi k projednání jednotlivých případů svolává v přenesené působnosti krajský úřad; Ústřední smírčí komisi svolává Svaz (dále jen ”svolavatel”). Svolavatel podle jednotlivých případů posoudí, zda je k projednání sporu nezbytná účast všech členů stálé komise. Ve věcech, které se netýkají všech zdravotních pojišťoven nebo všech smluvních ZZ zastoupených v příslušné krajské smírčí komisi může svolavatel přizvat k jednání komise menší počet členů, přičemž musí být zachováno paritní zastoupení všech zúčastněných stran nejméně 3 zástupci. Členem komise je vždy zástupce ZZ a ZP, které mají sídlo v jiném okrese než účastníci sporu.
7. Jednání komisí se vždy účastní osoba, která podala návrh na projednání sporu a osoba, proti které tento návrh směřuje. Tyto osoby si mohou přizvat až dva odborné poradce.
8. Statut a jednací řád komisí vydá Svaz.
9. Kraje v přenesené působnosti jsou povinny vytvořit podmínky pro činnost krajských smírčích komisí.

§ 67

1. Ošetřující lékař je povinen při poskytování výkonů, stomatologických výrobků, předepisování a používání léčiv a zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění postupovat účelně a hospodárně.
2. Smluvní lékaři se omezují při léčbě, ordinaci a provádění vědecky uznávaných terapeutických postupů a analýz na míru, která je nutná v zájmu pojištěnce k dosažení cíle léčby,
3. Zdravotní pojišťovny i zdravotnická zařízení jsou povinny hospodařit účelně a hospodárně.
4. Pojištěnec je povinen dbát na hospodárné čerpání zdravotní péče .

§ 68

§ 69

1. Pro potřebu zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení jsou vytvářeny, vedeny a aktualizovány zvláštní registry

1. registr (číselník) léčivých přípravků a  zvláštních potravin hrazených v rámci ambulantní péče z veřejného zdravotního pojištění
2. registr zdravotnických prostředků hrazených v rámci ambulantní péče z veřejného zdravotního pojištění
3. registr stomatologických výrobků hrazených v rámci ambulantní péče z veřejného zdravotního pojištění
4. centrální registr pojištěnců
5. centrální registr zdravotnických zařízení

2. Registry dle písmena a) až c) odst. 1 vede Ministerstvo zdravotnictví a vydává je ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví .
3. Centrální registry dle písmena d) a e) odst. 1 vede a spravuje v rámci systému zdravotního pojištění Všeobecná zdravotní pojišťovna.

§ 70

1. Centrální registr zdravotnických zařízení spravovaný Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (dále jen “Správce centra”) slouží ke kontrole čerpání finančních prostředků zdravotního pojištění jednotlivými zdravotnickými zařízeními poskytujícími zdravotní péči. K tomu účelu vede přehled:

1. jméno, příjmení, titul,
2. rodné číslo,
3. kategorie nositele výkonu,
4. přepočtený počet nositele výkonu.

4. Zdravotnické zařízení splní povinnost podle předchozího odstavce i tehdy, pokud sdělí Správci centra pouze ty změny, k nimž došlo od předchozího hlášení.
5. Kategorií nositele výkonu se rozumí:

1. lékaři, zubní lékaři a farmaceuti s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, ale bez specializované způsobilosti ,
2. lékaři, zubní lékaři a farmaceuti s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání a se specializovanou způsobilostí v základním specializačním oboru ,
3. lékaři, zubní lékaři a farmaceuti s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání a se specializovanou způsobilostí v nástavbovém specializačním oboru,
1. fyzické osoby, které získaly odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání absolvováním magisterských nebo bakalářských studijních programů se zdravotnickým zaměřením, které byly akreditovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy se souhlasem Ministerstva zdravotnictví podle zvláštního právního předpisu,
1. fyzické osoby uvedené v písm. d) se specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání,
1. fyzické osoby, které získaly odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání ukončením studia na vyšších zdravotnických školách absolutoriem,
1. fyzické osoby uvedené v písm. f) se specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání,
1. fyzické osoby, které získaly odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání ukončením studia ve střední zdravotnické škole maturitní zkouškou,
1. fyzické osoby uvedené v písm. h) se specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání .

6. Přepočtený počet nositele výkonu se zjistí podle počtu hodin odpracovaných jednotlivým nositelem výkonu u poskytovatele v daném čtvrtletí při poskytování zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Pokud jednotlivý nositel výkonu odpracuje čas:

a) do 12 hodin, je jeho přepočtený počet roven nule,

b) do 120 hodin, je jeho přepočtený počet roven 0,25,

c) do 240 hodin, je jeho přepočtený počet roven 0,50,

d) do 360 hodin, je jeho přepočtený počet roven 0,75,

e) nad 360 hodin, je jeho přepočtený počet roven jedné.

 

7. Správce centra vypočte pro každé zdravotnické zařízení výši korekčního koeficientu jako podíl, v jehož čitateli je rozdíl mezi součtem časů zdravotních výkonů uhrazených v kalendářním čtvrtletí zdravotnickému zařízení a součtem časů zdravotních výkonů zdravotnickému zařízení uhrazených, jejichž úhrada však byla po kontrole provedené v kalendářním čtvrtletí zdravotní pojišťovnou zamítnuta, a ve jmenovateli je součin přepočteného počtu nositelů výkonů a hodinového limitu času nositele výkonu na jeden kalendářní den a počtu kalendářních dnů v daném kalendářním čtvrtletí. Hodinový limit času nositele výkonu na jeden kalendářní den je 12 hodin. Korekční koeficient se nepoužije, je-li jeho výše menší než jedna.
8. Správce centra je povinen sdělit do 80 dnů od uplynutí kalendářního čtvrtletí zdravotním pojišťovnám výši korekčního koeficientu pro jejich smluvní zdravotnická zařízení.
9. Zdravotní pojišťovny jsou povinny jednotlivým zdravotnickým zařízením podělit úhradu za zdravotní výkony v kalendářním čtvrtletí korekčním koeficientem podle odstavce 7. Pokud již provedená úhrada za dané kalendářní čtvrtletí přesahuje úhradu vypočtenou pomocí korekčního koeficientu, sníží zdravotní pojišťovna zdravotnickému zařízení o tento rozdíl úhradu za zdravotní výkony při dalším vyúčtování.
10. Na úhradě nákladů spojených s činností Centrálního registru zdravotnických zařízení se podílejí zdravotní pojišťovny poměrně podle přepočteného počtu nositelů výkonů jejich smluvních zdravotnických zařízení.
11. Činnost Centrálního registru zdravotnických zařízení kontroluje Ministerstvo zdravotnictví.
12. Zřizovatelé státních zdravotnických zařízení a správní úřady provádějící registraci nestátních zdravotnických zařízení jsou povinni o zřízení, změně nebo zrušení zdravotnického zařízení, nebo o vydání, změně či zrušení registrace informovat Správce centra. Zdravotní pojišťovny jsou povinny oznámit Správci centra vznik, zániku nebo změnu smluvního vztahu se zdravotnickým zařízením .

§ 71

1. Smlouva se zdravotní pojišťovnou se uzavírá na základě výběrového řízení. Výběrové řízení vyhlašuje kraj v přenesené působnosti, v případě nadregionální specializované lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví (dále jen ” vyhlašovatel”) vždy, kdy není zajištěna dostupná zdravotní péče pro pojištěnce příslušného území nebo při změně potřeby zdravotní péče. Seznam zdravotnických zařízení nadregionální specializované lůžkové zdravotní péče stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
2. Návrh na vyhlášení výběrového řízení může vyhlašovateli podat zdravotní pojišťovna, zdravotnické zařízení, případně další úřady státní správy. Vyhlašovatel může vyhlásit výběrové řízení i z vlastního podnětu. Podnět k vyhlášení výběrového řízení musí vždy obsahovat vymezení zdravotní péče, která není v daném území zajištěna a důvody její nedostupnosti.
3. Při hodnocení dostupnosti zdravotní péče krajský úřad a ministerstvo posuzují, zda je

4. Počty lůžek, lékařů a zdravotnických zařízení ve vztahu k demografickým a geografickým podmínkám daného území stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Vyhláška též stanoví povolenou odchylku od stanovených počtů.

§ 72

1. Vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat:

1. formu a rozsah zdravotní péče na kterou se výběrové řízení vypisuje,
2. lhůtu, ve které lze podat žádost o zařazení do výběrového řízení (dále jen ”žádost”); tato lhůta nesmí být kratší než 30 pracovních dnů,
3. místo pro podání žádosti.

§ 73

1. Zdravotnická zařízení se do výběrového řízení zařazují na základě žádosti.

 

2. Žádost musí obsahovat:

1. jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo žadatele, je-li žadatelem fyzická osoba,
2. název, sídlo, právní formu žadatele, IČO, jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem, je-li zdravotnickým zařízením právnická osoba,
3. doklad osvědčující vlastnický nebo jiný vztah k nemovitosti, v níž je zdravotnické zařízení provozováno,
4. doklad o registraci jde-li o nestátní zdravotnické zařízení a zřizovací listinu a statut jde-li o státní zdravotnické zařízení ,
5. výsledek auditu o hospodaření žadatele za poslední dva roky, pokud doba jeho činnosti není kratší,
6. počet stížností vedených proti žadateli za poslední dva roky potvrzený ČLK a orgánem, který rozhodl o registraci žadatele, potvrzený orgánem státní správy byly-li podány,
7. čestné prohlášení žadatele o tom, že není zatížen dluhy (úvěry), v případě zatížení dluhy (úvěry) předložení splátkového kalendáře,
8. čestné prohlášení o tom, že s ním nebylo vedeno disciplinární řízení nebo že mu nebyla uložena pokuta podle tohoto zákona.

§ 74

1. Vyhlašovatel ustavuje pro každé výběrové řízení o zařazení do sítě (dále jen ”výběrové řízení”) komisi.
2. Členy komise jsou:

1. dva zástupci příslušného krajského úřadu, jde-li o výběrové řízení vyhlašované tímto úřadem nebo ministerstva, jde-li o výběrové řízení vyhlašované ministerstvem,
2. dva zástupci zdravotních pojišťoven,
3. dva zástupci profesního sdružení zastupujícího poskytovatele pro daný druh zdravotní péče, která má být zdravotnickým zařízením poskytována, které jmenuje vyhlašovatel.

3. Členy komise nemohou být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k uchazeči jsou pochybnosti o jejich nepodjatosti a osoby blízké uvedeným osobám. Členové komise jsou povinni o skutečnostech nasvědčujících jejich podjatost neprodleně informovat vyhlašovatele, který komisi zřídil. Případné námitky účastníka výběrového řízení vůči podjatosti člena komise je třeba vyhlašovateli oznámit před zahájením jednání komise. V případě oprávněnosti námitky vyhlašovatel ustaví komisi v novém složení.

4. Členství v komisi je nezastupitelné. Na členy komise se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výběrovým řízením.

§ 75

§ 76

Komise při posuzování žádosti zejména přihlíží k zajištění stanovené dostupnosti zdravotní péče a k optimálnímu naplnění sítě zdravotnických zařízení, ke kvalitě zdravotnickým zařízením poskytované péče, k dobré pověsti žadatele, k opatřením uloženým podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, ke stížnostem na poskytování zdravotní péče a k nedostatkům zjištěným v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, dále ke zjištěným nedostatkům v hospodaření zdravotnického zařízení, včetně daňových nedoplatků.

§ 78

1. Komise posoudí předložené žádosti do 30 dnů od konání výběrového řízení a sdělí vyhlašovateli návrh na uzavření či neuzavření smlouvy, v případě většího počtu žadatelů komise sdělí vyhlašovateli, kteří žadatelé neuspěli. Vyhlašovatel posoudí doporučení komise a své stanovisko sdělí příslušné zdravotní pojišťovně a účastníkům výběrového řízení.
2. Stanovisko vyhlašovatel zašle

1. žadateli,
2. zdravotním pojišťovnám,
3. správním úřadům vykonávajícím státní správu v oblasti zdravotnictví, na jejichž území bude zdravotní péče poskytována.

3. Rozhodnutí vyhlašovatele je pro zdravotní pojišťovny závazné.
4. Proti rozhodnutí vyhlašovatel lze podat odvolání do 15 pracovních dnů od doručení rozhodnutí. Nevyhoví-li vyhlašovatel, který napadené rozhodnutí vydal, odvolání v plném rozsahu, postoupí věc ministerstvu, které po přezkoumání napadené rozhodnutí svým rozhodnutím potvrdí, změní nebo zruší. V případě zrušení napadeného rozhodnutí vrátí věc k novému rozhodnutí příslušnému vyhlašovateli, který rozhodnutí vydal. Proti rozhodnutí ministerstva o odvolání se nelze odvolat. Přezkoumání rozhodnutí soudem je vyloučeno.
5. Odvolání se podává Ministerstvu zdravotnictví v případě, že vyhlašovatelem je Ministerstvo. Pro odvolání se použijí ustanovení zvláštního předpisu o rozkladu (z. č. 71/67 Sb. o správním řízení)

§ 79

1. Zřizuje se Svaz zdravotních pojišťoven (dále jen”Svaz”), který je právnickou osobou. Sídlem Svazu je Praha. Svaz působí v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
2. Členy Svazu jsou Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a další zdravotní pojišťovny, kterým bylo ke dni účinnosti tohoto zákona vydáno povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního zákona.
3. Členství ve Svazu vzniká zdravotní pojišťovně, které bylo vydáno povolení po nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem v němž nabylo právní moci rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, kterým bylo zdravotní pojišťovně uděleno povolení k provozování všeobecného zdravotního (veřejného) pojištění. Vznik členství je zdravotní pojišťovna povinna bezodkladně oznámit Svazu.
4. Členství ve Svazu zaniká nabytím právní moci rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, kterým bylo zdravotní pojišťovně odňato povolení k provozování zdravotního pojištění podle zvláštního zákona.
5. Ministerstvo zdravotnictví bez zbytečného odkladu sdělí Svazu písemně informaci o udělení povolení právnické osobě k provádění všeobecného zdravotního pojištění podle zvláštního zákona jakož i o zániku zdravotní pojišťovny, sloučení nebo splynutí zdravotních pojišťoven nebo o zavedení nucené správy.

§ 80

Svaz:

1. plní úkoly vyplývající pro Českou republiku z členství v Evropské unii,
2. plní úkoly vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních smluv ratifikovaných Parlamentem České republiky a vyhlášených ve Sbírce mezinárodních smluv, pokud se tyto smlouvy týkají úhrady zdravotní péče z finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění, včetně vydávání pokyny pro ZP ve vztahu k vykazovaní a úhradě zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění podle mezinárodních smluv,
3. spolupracuje se státními orgány ve věcech týkajících se veřejného zdravotního pojištění,
4. provádí přerozdělení vybraného pojistného zdravotními pojišťovnami ,
5. spravuje zajišťovací fond zdravotního pojištění,
6. spravuje fond nákladné zdravotní péče.

§ 81

1. Členové Svazu jsou povinni platit Svazu příspěvky na jeho činnost (do zákonů o ZP uložit povinnost odvádět příspěvky - ve výši …..% ).
2. Příspěvky lze použít jen k zabezpečení činnosti Svazu podle tohoto zákona .

§ 82

Orgány Svazu jsou :

1. Správní rada Svazu,
2. Dozorčí rada Svazu,
3. výkonný ředitel Svazu.

§ 83

1. Správní rada je Statutárním orgánem Svazu.
2. Do správní rady Svazu volí své 3 zástupce Správní rada každé zdravotní pojišťovny tak, aby bylo zachováno paritní zastoupení pojištěnců, zaměstnavatelů a státu. Do správní rady Svazu jmenuje dále po jednom zástupci z řad svých zaměstnanců každá zdravotní pojišťovna.
3. Správní rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnosti rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů.

2. Správní rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Správní rady. Předseda, popřípadě místopředseda svolává a řídí jednání Správní rady.
3. Správní rada Svazu:

1. rozhoduje o důležitých věcech, které souvisí s činností Svazu,
2. schvaluje stanovy, organizační a jednací řád Svazu,
3. jmenuje a odvolává výkonného ředitele Svazu a jeho zástupce,
4. schvaluje plán činnosti na příští kalendářní období a výroční zprávu o činnosti a hospodaření Svazu ,
5. rozhoduje o věcech přesahujících rámec běžného hospodaření Svazu ,
6. schvaluje rozpočet a účetní závěrku.

§ 84

1. Členem Správní rady Svazu může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na území České republiky, který dosáhl věku nejméně 25 let. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.
2. Člen Správní rady Svazu nemůže být současně členem Dozorčí rady Svazu a nemůže jím být ani v následujícím funkčním období. Člen Správní rady Svazu nemůže být současně ani členem Správní ani Dozorčí rady žádné zdravotní pojišťovny.
3. Funkční období člena Správní rady Svazu činí čtyři roky. Zástupce státu ve Správní radě Svazu lze z funkce odvolat i před uplynutím funkčního období.
4. Pravidla jednání a způsob rozhodování orgánů Svazu upraví jednací řád Svazu.

§ 85

1. Dozorčí rada Svazu dohlíží na výkon působnosti správní rady Svazu, na výkon činností Svazu a jeho hospodaření.
2. Dozorčí rada Svazu má 8 členů, kterými jsou:

2 zástupci jmenovaní Ministerstvem zdravotnictví,

2 zástupci jmenování Ministerstva financí,

4 zástupci jmenovaní zdravotními pojišťovnami.

3. Členem Dozorčí rady Svazu může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na území České republiky, který dosáhl věku nejméně 25 let. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.

4. Člen Dozorčí rady Svazu nemůže být současně členem Správní rady Svazu a nemůže jím být ani v následujícím funkčním období. Člen Dozorčí rady Svazu nemůže být současně ani členem Správní ani Dozorčí rady žádné zdravotní pojišťovny.
5. Funkční období člena Dozorčí rady Svazu činí čtyři roky. Zástupce státu v Dozorčí radě Svazu lze z funkce odvolat i před uplynutím funkčního období.

§ 86

1. Výkonný ředitel Svazu

1. je oprávněn činit právní úkony k zabezpečení působnosti Svazu, v době mezi zasedáními správní rady Svazu přijímat veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti Svazu, pokud správní rada Svazu neurčí jinak,
2. může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na území České republiky, který dosáhl věku nejméně 25 let. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.

§ 87

1. Hospodaření Svazu podléhá kontrole státních orgánů.
2. Účetní závěrku Svazu ověřuje auditor podle zvláštního právního předpisu.
3. Svaz předkládá v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.
4. Návrh plánu, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý rok podle předchozího odstavce schvaluje Ministerstvo zdravotnictví. Schválenou výroční zprávu Svaz vhodným způsobem zveřejní.
5. Nebude-li plán Svazu schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost Svazu do schválení plánu činnosti provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh plánu na příslušný kalendářní rok.

§ 88

Fondy Svazu jsou:

1. provozní fond,
2. sociální fond,
3. fond investičního majetku,
4. fond reprodukce investičního majetku.

§ 89

Svaz spravuje tyto fondy veřejného zdravotního pojištění:

1. zajišťovací fond je tvořen jednorázově převodem finančních prostředků ze Zajišťovacího fondu zřízeného, prostředky tohoto fondu mohou být použity k překlenutí doby mezi vystavením faktury zahraniční pojišťovně a její úhradou. Příjmy od zdravotních pojišťoven, které jsou dle platbami od zdravotních pojišťoven za příslušné pojištěnce jimž byla poskytnuta zdravotní péče na základě mezinárodních smluv, příjmy ze zahraničí ze zemí s nimiž má Česká republika uzavřeny mezinárodní smlouvy o úhradě zdravotní péče za zdravotní péči příslušných pojištěnců jimž byla poskytnuta zdravotní péče na území České republiky,
2. fond mimořádných úhrad do zahraničí, slouží k úhradě plánované zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění, kterou nelze poskytnout na území České republiky (v případě varianty 2 § 14 bude vypuštěno),
3. fond nákladné zdravotní péče, slouží k úhradě léčivých přípravků poskytovaných při léčbě hemofiliie, AIDS, v souvislosti s transplantacemi a v souvislosti s prováděním hemodialýzy,
4. fond přerozdělení (zvláštní účet přerozdělení).

§ 90

1. Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v § 87 a 88 tohoto zákona, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi včetně limitu nákladů na činnost.
2. Finanční prostředky Svazu musí být uloženy v České národní bance.

 

3. Svaz nesmí zřizovat jiné právnické osoby, podnikat a ani se podílet na podnikání jiných osob.

§ 91

1. Kontrolu činnosti Svazu provádí Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí. Zjistí-li toto ministerstvo závažné nedostatky v činnosti Svazu, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o veřejném zdravotním pojištění nebo schváleného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku

1. vyžadovat, aby Svaz ve stanovené lhůtě zjednal nápravu, zejména uvedl svou činnost do souladu s tímto zákonem, předpisy o veřejném zdravotním pojištění a schváleným plánem,
2. zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.

2. V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánů Svazu a právní úkony ředitele Svazu schválení správce, jinak jsou neplatná.
3. Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je Svaz. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce.
4. Správce je zaměstnancem Ministerstva zdravotnictví nebo Ministerstva financí. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se všemi skutečnostmi, které se týkají Svazu. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost; tato povinnost platí i po skončení nucené správy.
5. Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr zdravotnictví na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti Svazu, pro které byla zavedena nucená správa.

§ 92

1. V případě platební neschopnosti Svazu zaručuje uhrazení nákladů poskytnuté zdravotní péče po vyčerpání všech možností státní rozpočet České republiky ve formě návratné finanční výpomoci.
2. Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu České republiky může činit nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných plateb za péči hrazenou ze zdravotního pojištění do zahraničí.
   O poskytnutí návratné finanční výpomoci rozhoduje vláda České republiky.

§ 93

Svaz je povinen:

1. zajistit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání finančních prostředků. Svaz je povinen vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupu účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí,
2. zřídit zvláštní účet přerozdělení,
3. Svaz je povinen poskytovat Ministerstvu zdravotnictví informace potřebné pro výkon jeho působnosti v oblasti veřejného zdravotního pojištění.

§ 94

§ 95

§ 96

§ 97

1. Při opětovném nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce podle § 29 nebo při porušení povinností podle § 9 odst. 1 písmeno h) a i)., nebo byl-li pojištěnec předčasně propuštěn z ústavní péče pro soustavné hrubé porušování domácího řádu ústavního zdravotnického zařízení, může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 500 Kč.
2. Zdravotní pojišťovna může dále uložit pokutu až do výše 5000 Kč pojištěnci, který se při poskytování zdravotní péče prokázal jejím průkazem pojištěnce, přestože v té době jejím pojištěncem nebyl. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.
3. Všeobecná zdravotní pojišťovna může dále uložit pokutu:

4. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.

§ 98

1. Příslušná zdravotní pojišťovna má právo na náhradu škody vůči třetím osobám, jestliže vynaložila náklady na zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění.

2. Pro účely náhrady škody jsou zdravotnická zařízení povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli zdravotní péči, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství a soudy. Pokud k poškození zdraví došlo provozem motorového vozidla, jsou orgány Policie ČR povinny sdělit rovněž příslušnou komerční pojišťovnu, u které je provozovatel vozidla pojištěn. (Pod čáru uvést odkaz na zákon č. 168/21999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla) Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do jednoho měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl.

3. Pro účely náhrady škody jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů.
4. Pro účely náhrady škody jsou orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technickými zařízeními a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů a nemocí z povolání. Zaměstnavatelé jsou povinni umožnit potřebná šetření pracovních úrazů zdravotními pojišťovnami a přístup na místo vzniku pracovního úrazu.

5. Pro účely náhrady škody se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně.
1. Pro účely náhrady škody jsou zaměstnavatelé povinni příslušné zdravotní pojišťovně zasílat kopie záznamů o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní měsíc, vždy nejpozději do 5. dne následujícího kalendářního měsíce.
2. Pokud orgány, uvedené v odst. 2,3 a 4 nesplní svoji zákonem stanovenou oznamovací povinnost, může jim být zdravotní pojišťovnou uložena pokuta až do výše 50 000 Kč. Pokuta je zdrojem základního fondu.
3. Česká kancelář pojistitelů je povinna za účelem uplatnění práva na náhradu škody sdělit zdravotním pojišťovnám údaj o tom, zda a u které komerční pojišťovny bylo pojištěno vozidlo, jehož provozem byla způsobena újma na zdraví pojištěnci veřejného zdravotního pojištění ke dni této dopravní nehody a kdo byl k tomuto dni pojistníkem. Za stejným účelem jsou orgány Policie ČR povinny sdělovat zdravotním pojišťovnám osobu provozující vozidlo k datu předmětné dopravní nehody nebo osobu před tímto datem naposledy provozující toto vozidlo. (zde vypustit a uložit povinnosti v z. č. 168/99 Sb.)
4. Pro náhradu škody – nákladů na léčbu stanoví hodnotu bodu Ministerstvo financí .

§ 99

1. Do doby vydání vyhlášky o rámcových smlouvách podle § 56 uzavírají zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení smlouvy v souladu se zvláštním předpisem (odkaz na vyhl. o rámcových smlouvách).
2. Uzavřené smlouvy mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením se do 3 měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona musí uvést do souladu se zvláštním předpisem. (odkaz ….na vyhl.)

§ 100

1. Finanční prostředky Zajišťovacího fondu se převedou na Svaz k 15.2.2001.
2. Zajišťovací fond zřízený dle zákona č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, se ruší k 28.2.2001.

§ 101

1. Zdravotní pojišťovny a jejich správní rady jsou povinny zvolit a jmenovat své zástupce do Svazu do 1 měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona.
1. 1. zasedání Svazu se uskuteční do 1 měsíce po jmenování členů Správní rady Svazu.

§ 102

§ 103

Řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

§ 104

§ ……

§…….

1. zákon č. .....586/92 Sb., o daních z příjmu doplnit, že příjmy ani úroky - Svazu nejsou zdaňovány
2. do zákonů č. 280/92 Sb. č. 551/91 Sb.uložit ZP povinnost odvádět .....0,x % z příjmů do Svazu, poskytovat potřebné informace Svazu.
3. Poznámka: Povinnost přispívat do společných fondů včetně výše příspěvků bude doplněna do zákona č. 551/1991 Sb. a z. č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.