Zákon

 

ze dne

 

 

kterým se mění a doplňuje zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

 

 

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

 

 

 

Zákon č 592/2992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb. se mění takto:

 

 

 

 

1. V § 1 se za slovo ”kontrolu” vkládají slova ”plátce pojistného”

 

2. V § 2, odst. 1 se na konci doplňuje věta, která zní:

”Pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel.”

3. Za § 1 se vkládají nové § 1a až 1h, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou znějí:

 

Ӥ 1a

Plátci pojistného

Plátci pojistného jsou:

a) zaměstnavatelé,

b) zaměstnanci,

c) osoby samostatně výdělečně činné,

d) osoby s jinými příjmy,

e) stát,

f) osoby bez zdanitelných příjmů.

§ 1b

  1. Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Sídlem zaměstnavatele se pro účely zdravotního pojištění rozumí u právnické osoby její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v České republice, a u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o zahraniční fyzickou osobu, místo jejího podnikání.

  2. Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považují, jsou-li účastny nemocenského pojištění

  1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se považují též osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik;

  2. osoby ve služebním poměru;

  3. členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni;

  4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni;

  5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;

  6. soudci;

  7. členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev;

  8. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu;

  9. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv , zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby;

  10. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;

  11. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních;

  12. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě;

  13. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění;

(3) Za zaměstnance se dále považují členové statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, pokud jsou za výkon funkce odměňováni.

 

§ 1c

(1) Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují fyzické osoby s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.

(2) Za osoby samostatně výdělečně činné se dále považují osoby, na které byly rozděleny příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního zákona (dále jen ”spolupracující osoby”).

 

§ 1d

Za osoby s jinými příjmy se považují pro účely zdravotního pojištění fyzické osoby s příjmy z kapitálového majetku a s příjmy z pronájmu podle zvláštního zákona

 

§ 1e

Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

  1. nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;

  2. poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;

  3. příjemce rodičovského příspěvku;

  4. ženy na mateřské a další mateřské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění;

  5. uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;

  6. osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti;

  7. osoby převážně nebo úplně bezmocné, osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči a osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná, nebo o osobu starší 80 let, která podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby;

  8. osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, další službu nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení;

  9. osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;

  10. osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;

  11. osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy; osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,

  12. mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.

(2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až i) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.

 

§ 1f

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba, která v celém kalendářním měsíci není zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, nebo osobou s jinými příjmy anebo osobou, za kterou je plátcem pojistného stát.

§ 1g

Povinnost platit pojistné

(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn v měsíci, za který se platí pojistné nebo záloha na pojistné není-li dále stanoveno jinak. Doplatek pojistného se odvádí zdravotní pojišťovně, u které byl pojištěnec pojištěn v době, ke které se doplatek pojistného vztahuje; pokud pojištěnec v době, ke které se doplatek pojistného vztahuje, změnil zdravotní pojišťovnu, odvede se doplatek pojistného všem těmto zdravotním pojišťovnám poměrně podle doby pojištění u každé z nich.

(2) Povinnost platit pojistné vzniká

a) zaměstnavateli dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání; za den nástupu zaměstnanců uvedených v § 1b, odst. 2 se považuje den,. v němž zaměstnanci vznikla účast na nemocenském pojištění a u zaměstnanců uvedených 1b, odst. 3 den jmenování, zvolení či jiného uvedení do funkce

b) osobě samostatně výdělečně činné dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti,

c) osobě s jinými příjmy dnem, kdy jí začaly plynout příjmy uvedené v § 1d

d) osobě bez započitatelných příjmů prvním dnem kalendářního měsíce, v němž po celý kalendářní měsíc byla takovou osobou

e) stát dnem, kdy se pojištěnec stal osobou, za kterou platí pojistné stát,

f) dnem, ke kterému se po návratu do České republiky pojištěnec přihlásil u příslušné zdravotní pojišťovny v souladu se zvláštním zákonem.

§ 1h

Oznamovací povinnost plátců pojistného
  1. Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o

a) nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení; jde-li o osobu bez trvalého pobytu na území ČR, oznamuje též tuto skutečnost,

b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením

k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil,

c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci.

(2) Zaměstnanec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti podle předchozího odstavce neprodleně, zjistí-li, že jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil nebo

pokud údaje uvedené pod písmeny b) a c) svému zaměstnavateli nesdělil.

(3) Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil.

(4) Pojištěnec, který je osobou s jinými příjmy, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně den, kdy mu začaly nebo přestaly plynout jiné příjmy, a to do 8 dnů od skutečnosti, která se oznamuje.

(5)Pojištěnec je povinen do osmi dnů ode dne, kdy se stal osobou bez započitatelných příjmů,

oznámit tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně.

(6) Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce.

(7) Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Příslušný obecní úřad

pověřený vedením matriky oznámí narození pojištěnce Centrálnímu registru pojištěnců18) bezprostředně po přidělení rodného čísla.

(8) Úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého je povinen oznámit Centrálnímu registru pojištěnců18) do osmi dnů od zápisu do matriky příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky.”

 

 

 

4. § 3 odst. 3 a 5 se zrušují. Dosavadní odstavce 4, 6, 7, 8, 9 a 10 se označují jako odstavce 3, 4, 5, 6, 7 a 8.

5. V § 3 odst. 4 se na konci textu odstavce 4 doplňují tato slova:

” zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se platí pojistné.”

6. V § 3 , odst. 8, písm. d/ zní:

” d/ která je současně osobou samostatně výdělečně činnou nebo osobou s jinými příjmy a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro tyto osoby.”

7. V § 3 se doplňuje odstavec 9, který zní:

”(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se použijí obdobně i pro plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.”

8. v § 3a, odst. 2 se ve větě prvé zrušují slova ”nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu”.

V poslední větě se středník nahrazuje tečkou a část věty za středníkem se zrušuje.

9. V § 3a, odst. 4, písm. b) se na konci textu doplňují tato slova: ”nebo je osobou s jinými příjmy a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro tyto osoby.”

 

10. § 3c zní:

Ӥ 3c

Vyměřovací základ pro výpočet pojistného hrazeného ze státního rozpočtu

  1. Vyměřovacím základem pro výpočet pojistného hrazeného ze státního rozpočtu za osobu uvedenou v § 1e tohoto zákona, je částka 4 400 Kč.

  2. Varianta 1: V kalendářním roce následujícím po roce nabytí účinnosti tohoto zákona
    a poté v dalších kalendářních letech se stanoví vyměřovací základ pro výpočet pojistného hrazeného ze státního rozpočtu nařízením vlády. Vyměřovací základ podle předchozí věty se pro následující kalendářní rok stanoví tak, že se vyměřovací základ platný
    v kalendářním roce zvýší o tolik procent, o kolik procent se zvýšila průměrná měsíční mzda zjištěná Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, kt    erý
    o jeden rok předchází kalendářnímu roku, v němž se nařízením vlády stanoví vyměřovací základ, oproti průměrné měsíční mzdě zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku,
    v němž se nařízením vlády stanoví vyměřovací základ.

Varianta 2: V kalendářním roce následujícím po roce nabytí účinnosti tohoto zákona a poté v dalších kalendářních letech se stanoví vyměřovací základ pro výpočet pojistného hrazeného ze státního rozpočtu nařízením vlády.

  1. Nařízení vlády podle odst. 2 vláda vydá vždy do 30. září kalendářního roku; takto stanovená výše vyměřovacího základu se použije vždy pro následující kalendářní rok. Výše vyměřovacího základu stanovená nařízením vlády pro následující kalendářní rok nesmí být nikdy nižší než výše vyměřovacího základu platná v kalendářním roce.”

 

 

11. Za § 3c se doplňuje nový § 3d, který zní:

Ӥ3d

Pro vyměřovací základ u osoby s jinými příjmy platí obdobně § 3a.”

 

12. V § 4, odst. 2 se za slova výdělečně činnᔠvkládají slova ”a u osoby s jinými příjmy”.

13. V § 6 , věta prvá zní:

” Na právního nástupce zaměstnavatele přechází povinnost úhrady pojistného, které měl platit předchůdce.”

14. Za § 8 se vkládá nový § 9, který včetně nadpisu zní:

Ӥ 9

Odvod pojistného za osoby s jinými příjmy

  1. Osoby s jinými příjmy platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumí setím též zálohy na pojistné a doplatek pojistného.

  2. Osoba s jinými příjmy platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.”

15. V § 13 se za slova ” nebo § 3a” vkládají slova ”nebo § 3d”.

16. V § 14, odst. 3 se slova ” 60% vráceného přeplatku” nahrazují slovy ”Vrácený přeplatek”.

17. V § 16, odst. 1 se ve větě prvé nahrazuje slovo ”pět” slovem ”deset”.

18. V § 16 se doplňuje odst. (3), který zní:

”3) K promlčení se přihlédne jen tehdy, je-li to plátcem namítáno a jen v rozsahu uplatňované námitky.”

19. V § 17, odst. 1 se doplňuje odst. c), který zní:

”c) osobám pověřeným zdravotní pojišťovnou výhradně přijímat od plátců pojistného platby pojistného v hotovosti do výše 5 000 Kč. Na přijatou platbu je zdravotní pojišťovna povinna vydat potvrzení.”

20. V § 18 , odst. 1 se slova ”nebo pokud platba byla poukázána pod nesprávným variabilním symbolem” zrušují.

21. § 18, odst. 3 a 4 znějí:

”(3) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.”

(4) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vymáhat penále, pokud jeho celková výše přesáhne 500 Kč.”

22. Za § 19 se vkládají nové § 19a a 19b, které znějí:

Ӥ 19a

”Povolení splátek na pojistné, penále, pokuty a přirážky k pojistnému

(1) Zdravotní pojišťovna může na základě písemné žádosti plátce pojistného povolit placení dlužného pojistného, penále, pokut a přirážek k pojistnému ve splátkách a to až do výše, kterou tento plátce dluží ke dni uzavření dohody o povolení splátek. Placení dle splátkového kalendáře nelze povolit, byl-li podán návrh vůči plátci pojistného na jeho zrušení, likvidaci nebo na prohlášení konkurzu nebo vyrovnání.

(2) Výše jednotlivých splátek se stanoví na základě vzájemné dohody mezi zdravotní pojišťovnou a plátcem pojistného.

(3) Pokud dlužník nezaplatí některou splátku v dohodnutém termínu nebo výši, ztrácí výhodu splátek.

(4) Uzavřením dohody o splátkách není dotčena povinnost plátce pojistného platit běžné pojistné ve výši a lhůtách, stanovených tímto zákonem a platit penále z dlužné částky dle § 18.

§ 19b

Přirážky k pojistnému

(1) Přirážku k pojistnému může zdravotní pojišťovna vyměřit zaměstnavateli, jestliže

a) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo

b) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nevyhovuje hygienickým předpisům, nebo

c) podle zjištění příslušného orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nebo orgánu ochrany veřejného zdraví není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců.

(2) Výše přirážky k pojistnému může činit až 5 % z jím hrazeného podílu na pojistném všech zaměstnanců za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže se zjištěné nedostatky týkají jen nižší organizační složky zaměstnavatele, stanoví se přirážka k pojistnému jen z podílu na pojistném hrazeném za zaměstnance této nižší organizační složky; to platí pouze tehdy, je-li nižší organizační složka zapsána v obchodním rejstříku.

(3) Přirážku k pojistnému je zaměstnavatel povinen platit od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v odstavci 1 písm. c) a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny. Byla-li stanovena lhůta k odstranění nedostatků, je zaměstnavatel povinen platit přirážku k pojistnému až od prvního dne kalendářního měsíce, v němž tato lhůta prošla a nedostatky trvají dál. O dni, ke kterému byly nedostatky odstraněny, je zaměstnavatel povinen vyrozumět zdravotní pojišťovnu do 10 dnů.

(4) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na přirážce k pojistnému, postupuje se stejně jako u pojistného.

(5) Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny zasílat pravomocná rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a b) a zjištění podle odstavce 1 písm. c) příslušné zdravotní pojišťovně do 10 dnů ode dne právní moci rozhodnutí nebo ode dne zjištění.”

 

 

 

23. Za část II se vkládá nová část II a, která včetně nadpisu zní:

”II a

ŘÍZENÍ VE VĚCECH ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

§ 19c

Předmět řízení

(1) Předmětem řízení je rozhodování o pokutách, přirážkách k pojistnému, pravděpodobné výši pojistného a ve sporných případech rozhodování o placení pojistného, záloh na pojistné, penále, vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné.

(2) V řízení ve věcech podle odstavce 1 se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.

§ 19d

Rozhodování

Zdravotní pojišťovny rozhodují platebními výměry s výjimkou rozhodování o pokutách, vracení přeplatku na pojistném, snížení záloh na pojistné a o pravděpodobné výši pojistného.

 

§ 19e

Oznámení rozhodnutí

Rozhodnutí o přirážkách k pojistnému, uložených dle § 19a tohoto zákona se doručuje též orgánu, který rozhodoval o nedostatcích, z jejichž důvodů se přirážka k pojistnému ukládá.

 

§19f

Odvolací řízení

  1. Proti rozhodnutím zdravotních pojišťoven uvedeným v § 19d se lze do 15 dnů ode dne jejich doručení odvolat. O odvolání rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny.

  2. Odvolání se podává písemně nebo ústně do protokolu u zdravotní pojišťovny, která vydala odvoláním napadené prvoinstanční rozhodnutí.

(3) Odvolání musí obsahovat

a) přesné označení zdravotní pojišťovny, která rozhodovala v prvním stupni,

b) přesné označení odvolatele,

c) identifikaci rozhodnutí, proti kterému odvolání směřuje,

d) uvedení rozporu s právními předpisy či skutkovým stavem nebo jiné důvody osvědčující nesprávnost nebo nezákonnost prvoinstančního rozhodnutí,

e) návrh důkazních prostředků k tvrzení v odvolání uvedeným, není-li odvoláním namítán pouze rozpor s právními předpisy,

f) navrhované změny či návrh na zrušení rozhodnutí.

  1. Neobsahuje-li odvolání předepsané náležitosti, vyzve zdravotní pojišťovna odvolatele k doplnění s poučením, v jakém směru musí být odvolání doplněno a stanoví mu pro to přiměřenou lhůtu ne kratší než 15 dnů. Zároveň odvolatele poučí o následcích nevyhovění této výzvě.

  2. Vyhoví-li odvolatel této výzvě, má se za to, že odvolání bylo podáno řádně a včas. Nevyhoví-li odvolatel výzvě, zdravotní pojišťovna odvolací řízení zastaví. Proti rozhodnutí o zastavení řízení je přípustné odvolání.

 

§ 19g

Postup zdravotní pojišťovny v odvolacím řízení

  1. Zdravotní pojišťovna, jejíž rozhodnutí je odvoláním napadeno, může o odvolání rozhodnout sama, pokud mu v plném rozsahu vyhoví. Předchozí ustanovení se týká platebních výměrů nepřesahujících 10 000 Kč. Toto rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění a nelze se proti němu dále odvolat.

  2. Pokud zdravotní pojišťovna o odvolání sama nerozhodne, postoupí odvolání spolu s výsledky doplněného řízení, s úplným spisovým materiálem k rozhodnutí rozhodčímu orgánu.

§ 19h

Rozhodčí orgán

  1. Rozhodčí orgán má dvanáct členů. Do rozhodčího orgánu jmenuje po jednom zástupci Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí a po třech zástupcích zdravotní pojišťovna, správní rada a dozorčí rada zdravotní pojišťovny.

  2. Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno jmenovat též nové členy rozhodčího orgánu namísto těch, kteří byli jmenováni správní radou zdravotní pojišťovny nebo dozorčí radou zdravotní pojišťovny a  v případě vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace se vzdali své funkce v rozhodčím orgánu.

  3. Rozhodčí orgán na svém prvním zasedání zvolí svého předsedu a místopředsedu. Předsedou nemůže být zástupce zdravotní pojišťovny.

  4. Předseda rozhodčího orgánu může k projednání a rozhodování jednotlivých jednodušších případů ustavit senáty rozhodčího orgánu (dále jen ”senát”) a jmenovat jejich předsedy. Senát je čtyřčlenný. V senátu musí být vždy jeden zástupce státní správy, jeden zástupce zdravotní pojišťovny a jeden zástupce správní rady a jeden zástupce dozorčí rady zdravotní pojišťovny. Každý člen senátu má jeden hlas.

  5. Způsob svolávání rozhodčího orgánu a jeho senátů a pravidla jejich jednání upraví jednací řád rozhodčího orgánu. Jednací řád schvaluje rozhodčí orgán.

  6. Ke sjednocení postupu senátů při projednávání případů svolává předseda rozhodčího orgánu rozhodčí orgán nejméně dvakrát ročně.

  7. Rozhodčí orgán je schopen se usnášet, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny jeho členů. K platnosti rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

  8. Senát je schopen se usnášet, jsou-li přítomni alespoň 3 jeho členové. K platnosti rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

  9. O průběhu jednání rozhodčího orgánu a senátu a o závěrečném hlasování se vyhotovuje protokol o hlasování a zápis z jednání.

  10. Činnost člena rozhodčího orgánu je jiným úkonem v obecném zájmu, při němž se poskytuje zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy. Členům rozhodčího orgánu může zdravotní pojišťovna poskytnout odměnu, pokud ji schválila správní rada.

(11) Náklady spojené s činností rozhodčího orgánu hradí zdravotní pojišťovna.

 

§ 19i

Postup rozhodčího orgánu v odvolacím řízení

  1. Rozhodčí orgán přezkoumává odvoláním napadené rozhodnutí vždy v rozsahu požadovaném v odvolání. Vyjdou-li najevo nové skutečnosti odvolatelem neuplatněné, je rozhodčí orgán povinen k nim při svém rozhodování přihlédnout.

  2. Rozhoduje-li rozhodčí orgán v prvém stupni, použijí se ustanovení správního řádu o rozkladu. O rozkladu rozhoduje ředitel zdravotní pojišťovny.

§ 19 j

Právní moc a vykonatelnost

  1. Rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci.

  2. Platební výměr je vykonatelný, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dní. Ostatní rozhodnutí jsou vykonatelná, jestliže je nelze napadnout odvoláním.

§ 19k

Výkon rozhodnutí

Vykonatelná rozhodnutí zdravotních pojišťoven jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí .

§ 19l

Odstraňování tvrdosti

  1. Zdravotní pojišťovna může na žádost plátce pojistného zcela nebo částečně prominout penále z důvodu odstranění tvrdosti zákona.

  2. O prominutí penále do částky 10 000 Kč rozhoduje zdravotní pojišťovna, která o vyměření penále rozhodla.

  3. O prominutí penále nad částku nad 10 000 Kč rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny.

  4. Podmínkou pro prominutí penále je, že

  1. plátce pojistného zaplatil pojistné na zdravotní pojištění, splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí penále,

  2. vůči plátci pojistného není podán návrh na prohlášení konkurzu nebo vyrovnání,

  3. plátce pojistného nevstoupil do likvidace.

  1. Stanovení dalších podmínek pro prominutí penále zdravotní pojišťovnou je v pravomoci rozhodčího orgánu zdravotní pojišťovny.

  2. prominutí penále se rozhoduje na základě písemné žádosti plátce pojistného podané u  zdravotní pojišťovny, která rozhodla o vyměření penále. Žádost může být podána v kterékoliv fázi vymáhání penále, nejpozději však do 5 let od právní moci rozhodnutí, kterým bylo penále vyměřeno. Podáním žádosti o prominutí penále se nepřerušují již zahájená správní a soudní řízení.

  3. Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.

  4. Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se nevztahují obecné předpisy o správním řízení .”

 

24. § 20, § 21 – přerozdělování pojistného

V § 20 se zrušují dosavadní odst. (1) a odst. (2) a nahrazují se tímto zněním:

“ (1) Pojistné vybrané zdravotními pojišťovnami, pojistné hrazené ze státního rozpočtu za osoby uvedené v § 1e a další příjmy, o nichž tak stanoví tento zákon, se přerozdělují podle počtu pojištěnců, jejich věkových skupin a relativního indexu rizika nákladů na zdravotní péči podle pohlaví. Přerozdělování provádí Svaz zdravotních pojišťoven (dále jen”Svaz”) , který je k tomu účelu povinen zřídit zvláštní fond (dále jen ”fond přerozdělení”) a je jeho správcem.

(2) Fond přerozdělení slouží k financování zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním na základě přerozdělování pojistného a dalších příjmů fondu přerozdělení podle počtu pojištěnců násobeného koeficientem rizika nákladovosti pro jednotlivé věkové skupiny podle pohlaví. Intervaly skupin pro účely přerozdělování a koeficienty rizika nákladovosti, vztahující se k těmto skupinám, jsou uvedeny v příloze.”

 

§ 21 se zrušuje a nahrazuje tímto zněním:

Ҥ 21

  1. Příslušné zdravotní pojišťovny sdělí správci fondu přerozdělení do 22. dne kalendářního měsíce celkovou výši vybraného pojistného za celý předcházející kalendářní měsíc.

  2. Správce Centrálního registru pojištěnců sdělí do 10. dne v měsíci, ve kterém se přerozdělování provádí, správci fondu přerozdělení celkový počet pojištěnců, za které je k 1. dni tohoto kalendářního měsíce, podle údajů v Centrálním registru pojištěnců, plátcem pojistného stát. V době zjišťování takového počtu jsou v Centrálním registru pojištěnců uvedeny údaje, přijaté (§ 27 tohoto zákona) do osmého dne takového kalendářního měsíce.

  3. Do 20. dne v měsíci sdělí správce Centrálního registru pojištěnců správci fondu přerozdělení, pro účely přerozdělování, počty pojištěnců pojištěných u jednotlivých zdravotních pojišťoven, v  členění podle pohlaví a podle věkových skupin uvedených v příloze. Uvedené počty pojištěnců se zjišťují vždy dvakrát, jednou k 1. dni kalendářního měsíce, ve kterém se provádí přerozdělování, podruhé k 1. dni kalendářního měsíce, předcházejícího o 6 měsíců měsíc, ve kterém se provádí přerozdělování.

  4. Případné opravy v počtech pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát (§ 21, odst. 2), se provádějí takto:

  1. byl-li počet pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, oznámený Ministerstvu financí menší, než jejich počet zjištěný dodatečně, doplatí stát pojistné za počet státních pojištěnců, který tvoří rozdíl mezi oznámeným a dodatečně zjištěným počtem, a to ve výši stanovené pro platbu státu (§ 3c zákona) současně s další nejbližší měsíční platbou za osoby, za které je plátcem pojistného stát 3). Doplatek se přerozdělí současně s měsíční platbou, se kterou byl uhrazen,

  2. byl-li počet pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, oznámený Ministerstvu financí větší, než jejich počet zjištěný dodatečně, oznámí správce fondu přerozdělení Ministerstvu financí České republiky přeplatek na pojistném ve výši stanovené pro platbu státem (§ 3c zákona). Přeplatek na pojistném se zúčtuje s pojistným hrazeným státem při nejbližší měsíční platbě.

  1. Zjistí-li se dodatečně chyba v počtech pojištěnců jednotlivých zdravotních pojišťoven v členění podle věkových skupin (§ 21, odst. 3), provede správce fondu přerozdělení při nejbližším výpočtu přerozdělení před výpočtem celkové částky opravu přičtením nebo odečtením rozdílu mezi nesprávně oznámeným počtem pojištěnců a skutečně zjištěným počtem pojištěnců.

(6) Jestliže příslušná zdravotní pojišťovna oznámí nesprávně výši vybraného pojistného (§ 21, odst.1), provede správce fondu přerozdělení při nejbližším přerozdělování opravu přičtením, případně odečtením rozdílu mezi nesprávně oznámenou výší vybraného pojistného a skutečně zjištěnou výší vybraného pojistného.

(7) Správce fondu přerozdělení oznamuje Ministerstvu financí České republiky vždy k 12. dni kalendářního měsíce celkový počet pojištěnců, za které je k 1. dni takového měsíce, podle údajů z Centrálního registru pojištěnců, plátcem pojistného stát.

(8) Správce fondu přerozdělení oznámí do 30. dne příslušného měsíce všem zdravotním pojišťovnám celkovou částku na ně připadající. Celkovou částku pro příslušnou zdravotní pojišťovnu tvoří součin přepočteného počtu pojištěnců této pojišťovny a podílu na jednoho pojištěnce. Správce fondu přerozdělení zaokrouhlí po provedeném přerozdělování celkovou částku připadající na příslušnou zdravotní pojišťovnu na celé koruny směrem dolů.

(9) Podíl na jednoho pojištěnce se vypočte ze součtu vybraného pojistného všemi zdravotními pojišťovnami, celkové platby státu za osoby za něž je plátcem, penále, pokut a jiných plnění, která jsou na základě tohoto zákona nebo na základě zvláštních zákonů 40) příjmem fondu přerozdělení, a úroků vzniklých na fondu přerozdělení snížených o poplatky za účetní operace a vedení fondu přerozdělení tak, že se tento součet vydělí celkovým přepočteným počtem pojištěnců. Celkový počet přepočtených pojištěnců se vypočte jako součet přepočtených počtů pojištěnců všech zdravotních pojišťoven. Přepočtený počet pojištěnců dané pojišťovny se vypočte jako součet, pro jednotlivé věkové skupiny, součinů počtů pojištěnců příslušné věkové skupiny a jejího koeficientu rizika nákladovosti.

(10)Přesahuje-li vybrané pojistného podle § 21, odst.1, poslední věty celkovou částku vypočtenou podle § 21, odstavců 8 a 9, odvede tato pojišťovna………..(dále text odst 4 původního zákona).

(11)Nedosahuje-li vybrané pojistného podle § 21, odst.1, poslední věty celkovou částku vypočtenou podle § 21, odstavců 8 a 9 , správce účtu poukáže ………..(dále text odst 5 původního zákona).”

 

25. § 23 zní:

Ӥ 23

Povinná mlčenlivost

  1. Členové a náhradníci orgánů zdravotní pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému zdravotní pojišťovny na základě smlouvy, jsou povinni zachovávat

  2. mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nim, pokud není dále stanoveno jinak.

  3. Osoby uvedené v odst. (1) musejí být o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti poučeny. Povinnost zachovávat mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru, pracovní činnosti nebo funkce.

  4. Údaje týkající se jednotlivých fyzických nebo právnických osob, které se osoby uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, mohou sdělit jiným subjektům, jen stanoví-li tak zákon.

  5. Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout:

  1. informace získané při výběru pojistného jiné zdravotní pojišťovně, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy byli u ní pojištění,

  2. informace získané při výběru pojistného odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek nebo žalobu ve věci tohoto pojistného, dědictví po plátci pojistného, nebo vedou-li trestní řízení v souvislosti s placením pojistného, nebo byl-li podán návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném, přirážce k pojistnému, pokutě nebo penále, nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného,

  3. správám sociálního zabezpečení seznam plátců pojistného a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a zaměstnavatelů, jež tito plátci uvedli v přehledu, který jsou povinni zdravotní pojišťovně podle ustanovení tohoto zákona předkládat ,

  4. Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu informace a údaje, které získaly při své činnosti, bez uvedení jmenných údajů,

  5. orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti zdravotních pojišťoven informace potřebné k provedení této kontroly.

  1. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v  odstavci (1) zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. Toto ustanovení se nepoužije pro sdělování údajů podle odst. (3) a (4).

  2. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným, anebo jednání, která by způsobila někomu újmu. Takovým jednáním není postup zdravotní pojišťovny ve vztahu k soudům a orgánům činným v trestním řízení při uplatňování nároků zdravotní pojišťovny vyplývajících z tohoto zákona. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se dále nepovažuje vzájemné poskytování informací mezi územními finančními orgány a správci, sociálního a zdravotního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců. Povinnost zachovávat mlčenlivost se také nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl podán návrh na soudní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.

  3. Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může osoba uvedená v odstavci 1 využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

  4. Na zaměstnance Ministerstva zdravotnictví, fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačních systémů na základě smlouvy s Ministerstvem zdravotnictví, popřípadě jiné osoby, které na základě tohoto zákona plní úkoly z něj vyplývající, se vztahují předchozí ustanovení o zachování povinné mlčenlivosti.

  5. Zdravotní pojišťovna odpovídá za vytváření podmínek pro zachování mlčenlivosti podle odst. (1). To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.”

26. V § 24, odst. 1 ve větě prvé se za slova ”výdělečně činnᔠvkládají slova ”osoba s jinými příjmy”.

 

27. V § 24, odst. 2 se ve větě prvé se za slova ”výdělečně činnᔠvkládají slova ”a osoba s jinými příjmy” a na konci se doplňuje věta, která zní:”

”Povinnost podat přehled příslušné zdravotní pojišťovně má osoba samostatně výdělečně činná a osoba s jinými příjmy i v případě, kdy není povinna podle zvláštních předpisů daňové přiznání podávat.”

28. V § 26, odst. 2 se slovo ”jednoho” nahrazuje slovem ”dvou”

29. V § 26c, odst. 1 ve větě prvé se slova ”a penále” nahrazují slovy ” penále, pokuty a přirážky k pojistnému”.

Nově se zařazuje odst. (2), který zní:

“(2) Za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 1h může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč a zaměstnavateli až do výše 200 000 Kč. Při nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem uloží zdravotní pojišťovna pokutu pouze zaměstnavateli.”

Dosavadní odst. (2), (3) a (4) se přečíslovávají na odst. (3), (4) a (5); odst. (5) zní:

“(5) Pokuta je příjmem základního fondu zdravotní pojišťovny.”

30. § 27 zní:

”§ 27

Vedení evidence pojištěnců

  1. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky vede registr všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění (dále jen ”Centrální registr pojištěnců”).

  2. Státní orgány a jiné právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob, jsou povinny na výzvu pojišťovny uvedené v odstavci 1 a ve lhůtách touto pojišťovnou stanovených sdělovat této pojišťovně údaje potřebné pro vedení Centrálního registru pojištěnců. Tyto údaje se poskytují bezplatně.

  3. Všechny zdravotní pojišťovny jsou povinny oznámit Centrálnímu registru pojištěnců vznik pojistného vztahu všech fyzických osob (pojištěnců), které se u nich přihlásily na základě svobodné volby zdravotní pojišťovny (Odkaz na §11 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.), a to nejpozději do osmi dnů od vzniku tohoto pojistného vztahu. V oznámení se o každém pojištěnci vždy uvádějí tyto údaje: číslo pojištěnce, příjmení, jméno, datum vzniku pojistného vztahu a popřípadě rodné příjmení. Forma a způsob předávání údajů se budou řídit metodikou vypracovanou Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky. Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky sděluje potřebné údaje o svých pojištěncích se zřetelem na způsob vedení Centrálního registru pojištěnců a s ohledem na potřebu ochrany utajovaných skutečností.

  4. Všechny zdravotní pojišťovny jsou povinny průběžně oznamovat Centrálnímu registru pojištěnců u všech svých pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, veškeré změny související s platbou pojistného státem, ke kterým došlo od předchozího oznámení. V oznámení se o každém pojištěnci vždy uvádějí tyto údaje: číslo pojištěnce, příjmení, jméno, datum, od kterého je plátcem pojistného stát, datum, do kterého je plátcem pojistného stát, označení skupiny pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát (§ 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) a popřípadě rodné příjmení. Forma a způsob předávání údajů se budou řídit metodikou vypracovanou Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky.

  5. Na úhradě nákladů za vedení Centrálního registru pojištěnců se podílejí všechny zdravotní pojišťovny podle počtu svých pojištěnců. Úhradu těchto nákladů je Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky povinna vést odděleně od ostatních nákladů.”

31. Za § 28b se doplňuje § 28c, který zní:

Ӥ 28c

Vztah k mezinárodním smlouvám

Ustanovení tohoto zákona se použijí, nestanoví-li mezinárodní smlouva sjednaná Českou republikou a ratifikovaná Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce Mezinárodních smluv nebo zvláštní právní předpis jinak.”

 

32. Do Čl. VI do Přechodných ustanovení se za odst. 2 doplňují odstavce 3 až 10, které znějí:

 

”(3) Pojistné podle tohoto zákona se poprvé zaplatí za leden 2001.

  1. Pro odvod pojistného za rok 2000 a léta předchozí se u osob samostatně výdělečně činných použijí předpisy platné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

  2. Ustanovení § 16 se vztahuje i na dlužné pojistné, jehož splatnost nastala přede dnem účinnosti tohoto zákona.

  3. U penále, které bylo vyměřeno platebním výměrem do 1.1.2001, se použijí předpisy platné přede dnem účinnosti tohoto zákona.

  4. U pokut, které byly vyměřeny platebním výměrem do 1.1.2001, se použijí předpisy platné přede dnem účinnosti tohoto zákona.

  5. Pro pojistné přirážky k pojistnému, penále a pokuty za rok 2000 a předchozí léta se použijí dosavadní předpisy.

  6. Řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

  7. V prvním měsíci platnosti novely zákona sdělí příslušné zdravotní pojišťovny Svazu do 22. dne tohoto měsíce výši vybraného pojistného za období od 18. dne do posledního dne předcházejícího kalendářního měsíce. V prvním měsíci platnosti novely zákona bude přerozdělována pouze tato část vybraného pojistného. ”

 

 

Upozornění: Bude nutno novelizovat vyhlášku č. 305/1996 ve smyslu navržených změn v §27 tohoto zákona: - vypustit § § 1,2,3 a 4 ve vyhl. č. 305/1996.

Příloha č. 1 k zákonu

 

 

 

Přerozdělení pojistného na veřejné zdravotní pojištění

Celkový objem vybraného pojistného (CVP)

kde VP = vybrané pojistné

i = i-tá zdravotní pojišťovna

n = počet zdravotních pojišťoven

SP = pojistné hrazené státem

Objem pojistného pro přerozdělení (CVPI)

O = odvody do společných fondů zdravotního pojištění

k = společné fondy zdravotního pojištění

p = počet společných fondů

Počet přepočtených pojištěnců i-té zdravotní pojišťovny (PREPi) :

Kde:

POJ = počet pojištěnců

x = věková skupina pojištěnců

m = počet věkových skupin pojištěnců

IND = index rizika nákladovosti

s = nabývá hodnoty: muž nebo žena

 

Celkový počet přepočtených pojištěnců (CPREP) :

Konstanta pro přerozdělení (K) :

Podíl z přerozdělení i-té zdravotní pojišťovny (Pi) :

Celkový objem vybraného pojistného (CVP) se vypočte jako suma vybraného pojistného všech zdravotních pojišťoven plus suma pojistného hrazeného státem.

Objem pojistného pro přerozdělení (CVPI) se vypočte odečtením sumy odvodů do společných fondů (zajišťovacího fondu a fondu mimořádně nákladné péče) od celkového objemu vybraného pojistného.

Počet přepočtených pojištěnců i-té zdravotní pojišťovny (PREPi) se vypočte jako součet pojištěnců i-té zdravotní pojišťovny x-té skupiny pojištěnců vynásobený indexem rizika nákladů na zdravotní péči x-té skupiny pojištěnců.

Celkový počet přepočtených pojištěnců (CPREP) se vypočte jako součet přepočtených pojištěnců všech zdravotních pojišťoven.

Konstanta pro přerozdělení (K) se vypočte jako podíl objemu pojistného pro přerozdělení a celkového počtu přepočtených pojištěnců.

Podíl z přerozdělení i-té zdravotní pojišťovny (Pi) se vypočte jako součin počtu přepočtených pojištěnců i-té zdravotní pojišťovny a konstanty pro přerozdělení.