Důvodová zpráva

k návrhu  novely

zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění

Část obecná

Předkládaný návrh novely zákona č. 592/92 Sb. obsahuje vedle formálně právních úprav i návrhy na zásadní změny.

Touto novelou je - v souvislosti s přípravou nového zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění - nově vymezen obsah zákona. Vychází se z logické premisy, že všechny záležitosti, týkající se pojistného, mají být obsaženy v jednom zákoně. Do novely zákona 592/92 Sb. se navrhuje přesunout některé paragrafy dosud obsažené v zákoně 48/97 Sb., týkající se pojistného na veřejné zdravotní pojištění a činností s pojistným souvisejících. Tato úprava se navrhuje z důvodu systematického členění a věcné příslušnosti jednotlivých okruhů problémů souvisejících se systémem veřejného zdravotního pojištění.

Kromě návrhu této technicko-právní úpravy obsahuje předkládaná novela řadu návrhů dalších úprav, z nichž některé jsou zásadního charakteru.

Jedná se především o návrh na rozšíření okruhu plátců pojistného o ”osoby s  jinými příjmy”, tedy o osoby, které mají příjmy z kapitálového majetku nebo příjmy z pronájmu. Není totiž důvodné, aby např. podnikatel, který provozuje ubytovací služby platil pojistné z příjmů z této činnosti a osoba, která pronajímá nebytové prostory, z takových příjmů neplatila.

Dále se navrhuje rozšířit okruh osob, které jsou považovány z hlediska povinnosti platit pojistné za zaměstnance o členy statutárních orgánů a orgánů právnických osob, pokud jsou za výkon funkce odměňovány. Dále se navrhuje zrušení maximální výše vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ). Důvodem tohoto návrhu je odstranění nerovnosti dvou skupin plátců pojistného, tedy OSVČ a zaměstnanců, neboť u zaměstnanců (na rozdíl od OSVČ) maximální vyměřovací základ nikdy nebyl stanoven.

Další důležitou změnou je návrh na pravidelnou valorizace vyměřovacího základu za pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát. Účelem této úpravy je dosáhnout možnosti zvýšit tento vyměřovací základ bez nutnosti novelizovat zákon.

Neméně významnou změnou je návrh na stanovení 100%ního přerozdělování vybraného pojistného, kdy se vedle počtu pojištěnců navíc zohledňují věkové skupiny a relativní rizika nákladů na zdravotní péči. Dozor nad hospodařením se zvláštním účtem přebírá Svaz zdravotních pojišťoven (viz z. č. /2000 o veřejném zdravotním pojištění).

Nově je v zákoně zpracováno řízení ve věcech zdravotního pojištění, přesunuté sem ze zák. 48/97 Sb., upravuje se délka promlčecích lhůt, možnost odpisů nedobytných pohledávek a za neméně důležité je třeba pokládat pro perspektivní efektivnější hospodaření pojišťoven co do úspěšnosti ve výběru pojistného ve vyjmenovaných případech navrhované širší prolomení mlčenlivosti než vymezuje nyní platné znění zákona.

Nově se zavádí možnost povolení splátkového kalendáře na pojistné, pokuty, penále a přirážky k pojistnému pro povinné plátce, čímž se zvětší pravděpodobnost skutečného výběru předepsaných částek.

Dále se navrhuje umožnit – oproti dosavadnímu stavu – platbu pojistného na zdravotní pojištění v hotovosti. Tento návrh byl zařazen na základě snahy vytvořit plátcům zdravotního pojištění obdobné podmínky, jako mají při placení daní a vyhovět jejich požadavkům na tuto formu platby zdravotního pojištění.

 

 

Část zvláštní

  1. k § 1 - zohlednění přesunu části týkající se plátců pojistného ze z. 48/97 Sb.

  2. k § 2 - technická úprava - přesun ze z. č. 48/97 Sb.

  3. k § 1a - technická úprava - přesun ze z. č. 48/97 Sb. a rozšíření okruhu plátců pojistného – o osoby s jinými příjmy a o Veřejného ochránce práv a jeho zástupce;

k §1b - rozšíření okruhu plátců pojistného ve skupině zaměstnanci o osoby, které jsou členy statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, pokud jsou za výkon funkce odměňovány;

k § 1c - nově – pomocí zákona č. 586/92. Sb. – se definuje okruh osob samostatně výdělečně činných;

k § 1d – nově se do novely zákona zařazuje jako plátci pojistného skupina osob, které mají příjmy z kapitálového majetku nebo příjmy z pronájmu;

k § 1e – technická úprava - přesun ze z. č. 48/97 Sb.; stát nadále nebude plátcem pojistného za interní aspiranty;

k §1f – technická úprava a doplnění - z důvodu administrativní náročnosti nemá význam osoby bez započitatelných příjmů sledovat v kratším časovém úseku

k §1g, 1h – technická úprava – přesun ze z. č. 48/97 Sb.

  1. k § 3 – technické úpravy – návrh na zrušení odst. 3 a 5 a přečíslování následujících odstavců

ad 5) k § 3, odst. 4 – zpřesnění textu

ad 6) k § 3, odst. 8 – stanovení minimálního vyměř. základu při souběhu

ad 7) k § 3, odst. 9 – doplnění textu v návaznosti na § 1b

ad 8) k § 3a - navrhuje se ponechat dosavadní minimální vyměřovací základ a navrhuje se zrušení maximálního vyměřovacího základu pro OSVČ – důvodem je skutečnost, že pro zaměstnance neexistuje stanovený maximální vyměřovací základ a jde tedy o zrovnoprávnění dvou skupin plátců pojistného (OSVČ - zaměstnanci);

ad 9) k § 3a – doplnění textu o osoby s jinými příjmy (viz §1d)

ad 10) k §3c navrhuje se zásadní úprava – navrhuje se stanovit vyměřovací základ pro pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát a to tak, aby docházelo každý rok alespoň k částečné valorizaci této částky bez nutnosti novelizovat zákon;

Varianta 1: Indexem pro valorizaci bude index růstu průměrné mzdy – vyměřovací základ se stanoví nařízením vlády.

Varianta 2: Vyměřovací základ se stanoví každý rok nařízením vlády.

Jedním z důsledků tohoto opatření by mělo být to, že se nebude měnit míra solidarity mezi plátci pojistného a pojištěnci za které je plátcem stát;

ad 11) nový § 3d) - stanovení vyměřovacího základu pro nový okruh plátců pojistného;

ad 12) k § 4 – doplnění textu o osoby s jinými příjmy

ad 13) k § 6 – navrhovaná změna má jednoznačně vyřešit dlužné platby zdravotní pojišťovně za plátce - zaměstnavatele, kteří jimi přestali být; současná dikce přináší aplikační potíže;

ad 14) k § 9 – navrhuje se zařadit nový paragraf stanovující odvod pojistného za nový okruh plátců pojistného – osoby s jinými příjmy;

ad 15) k § 13 – zpřesnění textu

ad 16) k § 14 – zohledňuje se 100% přerozdělení

ad 17) k § 16 – prodlužuje se právo předepsat dlužné pojistné a doba promlčení pojistného na 10 let; důvodem je koncentrace cca 75% pojištěnců u VZP, která v dosud stanovené lhůtě (5 let) nestačí zkontrolovat všechny plátce a dochází k úniku finančních prostředků, náležejících do fondů veřejného zdravotního pojištění;

ad 18) k § 16 – vymezuje se, kdy zdravotní pojišťovna přihlédne k promlčení dlužných částek;

ad 19) k § 17, odst. 1 –umožňuje se platba pojistného v hotovosti analogicky jako umožňuje z. č. 337/92 Sb. o správě daní a poplatků. Plátci pojistného budou mít stejné podmínky jako při platbě daní, tato forma je jimi požadována.

ad 20) k § 18, odst. 1 – zpřesnění textu,

ad 21) k § 18, odst. 3,4 - pro zjednodušení administrativy se navrhuje okamžik vymáhání penále posunout na dosažení 500 Kč jeho výše a zároveň se stanovením kumulace odstraňují veškeré ztráty, které plynuly z každoročního nevymáhání penále pod 100 Kč u jednotlivých plátců;

ad 22) k § 19a - možnost úhrady dlužného pojistného, pokut a přirážek k pojistnému formou splátek; povolení splátkového kalendáře je v zájmu pojištěnců i pojišťovny, neboť pojištěncům umožní splácet dlužné pohledávky podle jejich možností a pojišťovně se zvětší pravděpodobnost výběru těchto částek;

k § 19b - přirážky k pojistnému: přesun ze z. č. 48/97Sb., nově jsou definovány podmínky, za kterých je možno přirážku vyměřit;

  1. k § 19c až 19l – jedná se o přesun tématiky týkající se řízení ve věcech zdravotního pojištění ze z. č. 48/97Sb. , podrobné rozpracování do samostatné části novely zákona; přesně se definuje předmět řízení, způsob rozhodování a oznámení rozhodnutí, postup zdravotní pojišťovny a rozhodčího orgánu v odvolacím řízení (včetně stanovení složení a činnosti rozhodčího orgánu), právní moc a vykonatelnost rozhodnutí a možnost odstraňování tvrdosti zákona;

  2. k §§ 20, 21 – zásadní změna - navrhuje se změna dosavadního systému 60%-ního přerozdělování na 100%ní (rovněž je třeba zvážit, zda by přechod z 60% na 100 % přerozdělení neměl být volen jako postupný v průběhu do 3 let); dozorem nad hospodařením s prostředky fondu přerozdělení se navrhuje pověřit Svaz zdravotních pojišťoven (viz zákon č. /2000 o veřejném zdravotním pojištění);důvodem tohoto návrhu je, že 100%ní přerozdělení podstatně více naplňuje princi solidarity v systému zdravotního pojištění než způsob dosavadní. Dále se navrhuje z důvodu návaznosti na účetní postupy přerozdělování v obvyklém účetním období, tj. za kalendářní měsíc. Návrh zohledňuje také požadavek Ministerstva financí, aby počty pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, byly zjišťovány přímo z Centrálního registru pojištěnců.

  3. k § 23 - navrhuje se změna ustanovení o povinné mlčenlivosti; jde o zpřesnění současného ustanovení, zásadní změnou je prolomení povinné mlčenlivosti ve vyjmenovaných případech;

  4. k § 24, odst. 1 – zpřesnění textu

  5. k § 24, odst. 2 - určuje se povinnost osob samostatně výdělečně činných podávat zdravotní pojišťovně přehled vždy, dokud je jako OSVČ registrována; dosavadní stav je zdrojem častých nedorozumění, kdy se OSVČ domnívají, že přehled podávat nemusejí; tento stav je i důvodem finančních postihů OSVČ (pokut za nepředložení přehledu zdravotní pojišťovně);

  6. k § 26 - navrhuje se prodloužení lhůty k uložení pokuty – zdůvodnění viz ad 18)

  7. k § 26c - doplňuje se oproti dosavadnímu stavu možnost pojišťovny odepsat také pro zjednodušení vedení jejich evidence;

  8. k § 27 – navrhuje se zařadit paragraf zpřesňující vedení evidence pojištěnců

  9. k § 28c – navrhuje se nově zařadit paragraf, který určuje vztah zákona k mezinárodním smlouvám

ad 32) k Čl. VI –navrhují se přechodná ustanovení k překlenutí doby dořešení případů, které byly rozjednány za platnosti dosavadního znění zákona a budou dokončovány v době, kdy již bude platit navrhovaná novela zákona a k překlenutí období přerozdělování při přechodu na kalendářní měsíc